Články

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Zákon o daních z příjmů , konkrétně § 34 odst. 4 a 5, umožňuje odečíst od základu daně náklady související s podporou výzkumu a vývoje či odborného vzdělávání. Pokud však úroveň základu daně nebo daňová ztráta neumožňují tento odpočet provést, lze ho uplatnit nejpozději ve třetím následujícím období. Tato ustanovení jsou klíčová pro firmy investující do inovací a vzdělávání svých zaměstnanců. Dále rozebereme výši odpočtu, výdaje a postupy, které jednotlivé subjekty musí dodržovat, aby splnily podmínky, které pro ně stanoví ZDP .

Účetnictví je základní povinností podnikatelských subjektů, avšak jeho význam se stále více propojuje s digitalizací a prezentací firem v online prostředí. Odbornost a důvěryhodnost zůstávají klíčovými aspekty, které webové stránky musí odrážet, aby efektivně plnily svou komunikační funkci a splňovaly zákonné požadavky. Ve světle těchto výzev se vhodné strukturální uspořádání webu stává zásadním nástrojem pro dosažení obchodních cílů a prosazení na trhu. V dnešní době představují nedílnou součást podnikové identity a klíčový nástroj pro komunikaci s klienty. Kvalitní obsah, pravidelná aktualizace a správná optimalizace pro vyhledávače (SEO) zásadně ovlivňují viditelnost účetní firmy i její schopnost získávat nové zákazníky. Dynamické weby umožňují pružně reagovat na legislativní změny a poskytovat aktuální informace. Nedílnou součástí provozu moderních webů je rovněž zajištění souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR ) a nová pravidla pro nakládání s daty podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (Data Act). Současně je třeba zohlednit i změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (např. zákon č. 316/2025 Sb. , který upravuje kategorizaci účetních jednotek).

Novela zákona o DPH , účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR , a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

Ve svých článcích publikovaných před dvěma lety jsem se věnoval charakteru odvodu za porušení rozpočtové kázně a jeho procesnímu režimu. Tento článek je doplněním v otázce specifické problematiky lhůty, v níž lze tyto postupy zahájit. Toto téma je v současné době nejednoznačně řešené, a to jak orgány Finanční správy České republiky, tak i správními soudy a prochází dynamickým vývojem.

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

...

Od 1. 1. 2026 dojde ve zdravotním pojištění k významným změnám, které ovlivní především postupy zaměstnavatelů, OSVČ a pojištěnců. Klíčovou změnou je navýšení minimální mzdy na 22 400 Kč, což bude mít přímý dopad na výpočet minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnavatele a zaměstnance. Mění se podmínky pro výši započitatelného příjmu u dohody o provedení práce. Novelizace také přináší změny v plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem a ukládá nové povinnosti zaměstnancům a také pojištěncům.

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Efektivní finanční řízení a promyšlený obsahový marketing představují dva zásadní pilíře úspěchu moderních firem. Zatímco finanční řízení zajišťuje stabilitu, likviditu a dlouhodobou ziskovost podniku prostřednictvím plánování, kontroly a optimalizace finančních zdrojů, obsahový marketing pomáhá firmám budovat značku, posilovat vztahy se zákazníky a podporovat růst prostřednictvím hodnotného a cíleného obsahu. Tento článek se zabývá propojením obou oblastí – ukazuje, jak může kvalitní finanční plánování podpořit efektivní marketingové strategie a jak vhodně řízený obsahový marketing přispívá k ekonomické stabilitě firmy. V dnešní digitální době je zásadní, aby firmy dokázaly nejen řídit své finanční zdroje efektivně, ale také využívat moderní technologie, včetně umělé inteligence, k tvorbě personalizovaného obsahu, který rezonuje s cílovým publikem.

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Zdaňovací období může být buď měsíční, což poskytuje vyšší frekvenci podávání daňových přiznání, nebo čtvrtletní. Hlavním determinantem pro volbu období je obrat v tuzemsku, přičemž hranice obratu činí 15 mil. Kč. Kromě obratu musí plátci DPH splňovat další kritéria, jako jsou absence statusu nespolehlivého plátce a možnost registrace změny ve stanoveném čase. Specifičnost pravidel nutí firmy pečlivě sledovat změny podmínek, jako je insolvence nebo status plátce po fúzi a rozdělování právnických osob. Zúžený pohled je zaměřen také na lhůty pro podání daňových přiznání a kontrolních hlášení, protože správné načasování minimalizuje daňové sankce. Umějí plátci DPH efektivně manipulovat se zdaňovacími obdobími, zvyšuje se jejich přehled a kontrola nad fiskálními závazky. Článek prohlubuje znalosti o taktické stránce řízení DPH a kroků, které zabezpečují daňovou efektivitu v měnícím se legislativním prostředí.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Nový zákon o účetnictví představuje největší koncepční změnu českého účetního rámce od přelomu tisíciletí. Mění optiku z pouhého „vedení účetnictví“ na skutečné účetní výkaznictví, tedy na kvalitu informací, které využívají investoři, banky i veřejnost. Do samotného textu zákona vstupuje koncepční rámec inspirovaný osvědčenými mezinárodními přístupy. Koncepční rámec jasně definuje prvky účetní závěrky, kvalitativní požadavky na informace a zásady podle nichž se účetní závěrka sestavuje. Současně přináší metodické novinky, které lépe odrážejí ekonomickou realitu podniků i veřejného sektoru. Změny jsou hmatatelné v každodenní praxi. Časová hodnota peněz se stává standardem, rozšiřuje se práce s reálnou hodnotou a zavádí se přeceňovací model pro dlouhodobý majetek s dopady do nově vymezeného fondu z přecenění. Ekvivalenční metoda má jasnější strukturu i v individuálních závěrkách, přísněji se vymezuje rozdíl mezi rezervami a ostatními dluhy a posiluje se disciplína při změnách metod, odhadech, opravách chyb a následných událostech. Zároveň dochází k legislativnímu zjednodušení, protože nástupem nového zákona o účetnictví skončí České účetní standardy a metodika bude obsažena v prováděcích vyhláškách. Dopad není jen technický. Menší neziskové organizace získávají samostatný, výrazně zjednodušený režim peněžního účetnictví (analogický se současným jednoduchým účetnictvím), zatímco vybrané subjekty budou častěji využívat IFRS. Účetní jednotky tak čeká přehodnocení interních směrnic, programování ERP systémů a úprava textů v příloze k účetní závěrce. Výsledkem má být vyšší srovnatelnost, transparentnost a užitečnost účetních informací a tím pádem i spolehlivější základ pro ekonomická rozhodnutí.

Národní účetní rada na svém zasedání dne 13. 6. 2025 schválila text nové interpretace s názvem I-52 Zaměstnanecké požitky. V účetní praxi se používají dva různé způsoby evidence zaměstnaneckých požitků, a to buď účtování výsledkově (do nákladů), nebo rozvahově (např. prostřednictvím sociálního fondu). Toto rozdílné účtování vede k nesrovnatelnosti účetních závěrek, a to u výše výsledku hospodaření a struktury vlastního kapitálu. Cílem této interpretace je zavést jednotný postup evidence zaměstnaneckých požitků, přičemž NÚR se přiklání k evidenci prostřednictvím výsledovky společnosti.

S blížícím se koncem roku stojí firmy před výzvou cenového narovnání, jehož důležitost zasahuje do daně z příjmů i problematiky DPH. Klíčovým parametrem je ověření, zda tato vnitroskupinová fakturace podléhá DPH. Rozsudek Soudního dvora ve věci Arcomet Towercranes poskytuje dlouho očekávaný výklad: částka fakturovaná jako cenové narovnání musí být kryta poskytovanými službami, aby byla předmětem daně. Výklad ovlivňuje i různé situace jako nevytížení kapacit dceřiné společnosti či hodnocení služeb v rámci holdingu. Cenové úpravy tak mohou představovat opravu základu daně původních plnění nebo být úplatou za strpení určitého jednání nebo situace. Každopádně je potřeba jejich podrobného zkoumání i v kontextu DPH.

Nově se tvořící vládní koalice zveřejnila v rámci návrhu programového prohlášení své priority v oblasti daní. Jedná se např. o plošný závazek nezvyšování daní, neomezování zastropování volnočasových benefitů u zaměstnanců, snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 19 %, znovuzavedení EET 2.0 při vyloučení drobných živností a příležitostných přivýdělků. Zásadní novinkou by mělo být také osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům v gastronomii od daňové zátěže či zavedení povinné dokumentace k převodním cenám pro nadnárodní podniky. Připravují se dále i změny v zákoně o investičních pobídkách a Digitalní daňová kobra pro boj s daňovými úniky za podpory pokročilé analytiky. Finanční správa upozorňuje na nové vlny podvodných e-mailů a SMS, které mohou obsahovat nebezpečné odkazy na falešné stránky. Nejdůležitější identifikační znaky těchto podvodů zahrnují časový tlak a odesílatele z neevidovaných domén.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.