Dokumenty - strana 2

Cílem tohoto příspěvku je seznámit jeho čtenáře s detaily ozdravné snahy naší vlády, a to s ohledem na oblast daně z nemovitých věcí. V tisku se toho napsalo mnoho a stále píše. Pojďme se tedy podívat blíže pod lupu na detaily připravovaných ozdravných kúr z dílny vládní superkoalice.

V článku se zabýváme zdaněním příjmů získaných prodejem soukromého automobilu ve vlastnictví poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Půjde o případy, kdy tento automobil je, anebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka, kdy poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje a o případy, kdy dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je, anebo není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

Osvobození prodeje nemovitých věcí se na první pohled může jevit jako velmi jednoduchá problematika, prostě si poplatník spočítá, jak dlouho nemovitost vlastní, a zjistí, zda splnil časový test, či nikoliv. Opak je však pravdou, nejen že od 1. 1. 2021 byla v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), ustanovena podstatná změna, a to prodloužení časového testu z pěti na deset let. Není to však jediná změna, která byla ve výše zmíněném období provedena. Změna, které si většina daňových poplatníků nejspíše nevšimla, je spojena s využitím prostředků získaných z prodeje nemovitosti na obstarání (dříve uspokojení) vlastní bytové potřeby. I přesto, že se může zdát probírané téma již neaktuální, není tomu tak především díky přechodným ustanovením, která určují, že pro způsob zdanění prodeje nemovitosti je rozhodný okamžik jejího nabytí. V případě nabytí nemovitosti před novelizací je třeba se řídit ustanoveními platnými před 1. 1. 2021. Pokud byla nemovitost pořízena až po 1. 1. 2021, platí pro účely posouzení osvobození od daně z příjmů zákon ve znění po jeho novelizaci.

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Souběhy u dohod a zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk Nejsou výjimkou případy, kdy zaměstnanci pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají ještě další...

Rozsudek SD EU C-127/22 bulharské společnosti „Bulgaria telekomunikacionna kompania“ ze dne 4. 5. 2023, který se zabýval povinností opravy odpočtu DPH na vstupu v situaci, kdy plátce daně z přidané hodnoty pořízený hmotný majetek v odůvodněných případech vyřadil z obchodního majetku, který prodal jako šrot, případně dobrovolně, ale prokazatelně zničil.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém se věnujeme využití současné hodnoty v účetnictví.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “).

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.

V článku si připomeneme vhodnost uplatnění zdravotních a volnočasových benefitů poskytnutých zaměstnavatelem (velkým či malým) formou nepeněžního plnění zaměstnanci v druhé polovině roku 2023, a to vzhledem ke znění projednávané novely zákona o daních z příjmů , která je součástí vládního návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488). Původní vládní návrh projednávaný v Poslanecké sněmovně obsahoval zrušení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na stránkách Ministerstva financí byly dne 31.8.2023 zveřejněny „Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice včetně paragrafového znění“, ze kterých níže vycházíme.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li zaměstnání), pak ji zaměstnavatel přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na potřebu dodržení minima stanoveného zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto textu se zaměříme na využití současné hodnoty (či chcete-li amortizovaných nákladů, resp. naběhlé hodnoty) v účetnictví. V dnešní době tento koncept využívají mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS, nicméně návrh nového zákona o účetnictví s touto oceňovací bází rovněž pracuje.

Na velikosti záleží! I v daních. Když paní Slepičková prodává sousedům vajíčka 20 slepic, tak všichni souhlasíme s tím, že není spravedlivé příjmy zdaňovat. Ale pokud se paní Slepičková zaregistruje jako soukromý zemědělec, souhlasíme s tím, že je spravedlivé, aby stejné příjmy z prodeje vajec 20 slepic zdaňovala. Podobně je to s komunitní činností. Jestliže spolek skautů důchodcům kosí zahrady za pekáč buchet, bylo by nemravné je danit. Ovšem když stejní výrostci na tutéž činnost založí Kosíme, s. r. o., bylo by nemravné firmu nedanit, i když má třeba stále jen ty naturální příjmy. Zkrátka občanská společnost, angažovaný občan a komunitní činnosti jsou daňově zvýhodněny oproti podnikatelům, no a holt občas toho někdo zkusí zneužít… a někdy mu to neprojde.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme pokračování článku z minulého čísla časopisu DHK č. 9/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi upravuje § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice DPH, které se promítají do § 90 zákona o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou nejprve vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat a vysvětleny základní principy jeho uplatnění. Shrnuto je, jakým způsobem se vykazuje tento zvláštní režim v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení. V závěrečné části textu jsou na příkladech vysvětleny nejčastější případy uplatnění tohoto zvláštního režimu.

Často nemá podnikatel k rozvoji svého podnikání dostatek finančních prostředků, přičemž úvěr od banky je drahý, anebo ho nemůže získat. Možným řešením dané situace je využití institutu tiché společnosti ve smyslu znění § 2747 až § 2755 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “). Jedná se skutečně o „tiché“ řešení, protože tichý společník se neúčastní na podnikání druhé osoby přímo, ale jen pasivně, a to pouze poskytnutím svého vkladu do podnikání jiné osoby. V článku si ukážeme jak právní, tak daňové řešení této „pomoci“ při podnikání druhé osoby.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Rozsudek SD EU C-282/22 polské společnosti P. w W. ze dne 20. dubna 2023 ve věci návrhu na zrušení individuálního výkladového stanoviska polského správce daně ze dne 16. května 2017, který dovodil, že při nabíjení elektrických vozidel jde o dodání zboží ve formě elektrické energie, a ne o poskytnutí sofistikované služby mající vliv na rychlost a účinnost nabíjení elektrických vozidel.

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu. Věnujeme se stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku, při pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

Pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží nejsou podrobněji upravena předpisy EU, a proto je má každý členský stát upraven podle vlastních pravidel. V České republice vyplývají pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží z § 84 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). V následujícím textu jsou nejprve stručně shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH při vývozu zboží do třetích zemí. V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena podle aktuálně platného znění § 84 zákona o DPH pravidla pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží.