Daňová exekuce, sankce, porušení povinností - strana 9

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2017, čj. 2 Afs 62/2017-37

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2017, čj. 2 Afs 347/2016-59

Problematika zákazu zneužití práva v právu daňovém je v poslední době hojně diskutovaným tématem. V tomto článku by proto měla být nejprve uvedena krátká stať zabývající se mírou, s jakou může daňový subjekt přistoupit ke snižování své daňové povinnosti, aby jeho jednání bylo stále v souladu s právem. Takovéto jednání, ale také jednání hranici souladnosti s právem překračující, je označováno mnoha různými pojmy, které by se měly odlišovat právě podle intenzity přípustnosti takového jednání s ohledem na jeho právní dovolenost. Dále by mělo být přistoupeno k vymezení pojmu zneužití práva, který je užíván nejen v právu daňovém, ale jeho původ lze shledávat již v historické regulaci občanskoprávní, stejně tak by mělo být poukázáno na postupný vývoj doktríny zákazu zneužití práva před tuzemskými soudy. V poslední části by pak měla být krátce zmíněna i aktuální situace týkající se tzv. korunových dluhopisů a možnosti, že jejich vydání naplňuje podmínky zneužití práva. 1)

Na základě rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 3. 8. 2017 došlo s platností od 4. 8. 2017 ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby (2T repo sazby) z dosavadních 0,05 % na 0,25 %. V následujícím příspěvku se podíváme podrobněji na repo sazbu a dopady jejího zvýšení na jednotlivé úroky, zejména na úrok z prodlení a úroky uplatňované při správě daní.

Cílem článku je seznámit čtenáře s jednotlivými sankcemi podle daňového řádu . V jaké výši mohou být předepsány, jak jim předcházet a jak alespoň do určité moderovat v případě, že jsou již předepsány nebo vznikly podmínky pro jejich uložení? Sankce jsou uvedeny v části čtvrté, § 246 až 254 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů). Cílem zákonodárce byla koncentrace těchto ustanovení do jedné části zákona.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2017, čj. 1 Afs 250/2016-48

Není sporu o tom, že téma zajišťovacích příkazů již více než dva roky silně rezonuje mezi odbornou veřejností v oblasti správy daní. Je to dáno především fatálními důsledky vůči postiženým daňovým subjektům. Diskuse se vede nejenom na téma, nakolik je používání tohoto institutu ze strany správců daně odůvodněné, a zda nedochází k nadužívání zajišťovacích příkazů v rámci standardních kontrol. Předmětem diskuse jsou i možné způsoby, jak se bránit proti zničujícím účinkům zajišťovacích příkazů a jim ruku v ruce jdoucím exekucím majetku. Cílem článku je seznámit čtenáře s aktuálním vývojem judikatury v této oblasti.

Finanční úřady začaly vyměřovat pokuty za pozdě podaná kontrolní hlášení. To se však nelíbilo, dnes již minulému, ministru financí, a tak honem Finanční správa začala pokuty zase odpouštět. Pomineme-li efektivitu takového jednání, tak se v článku zabýváme tím, jak to vlastně s tím odpouštěním je.

Již dlouhá léta čeří vody daňového a trestního práva otázka slučitelnosti sankcí ukládaných jak podle daňového, tak i podle trestního práva. Nyní do věci zásadně promluvil velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu, který bohužel svým usnesením ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 15 Tdo 832/2016 více otázek otevřel, než jich zodpověděl. Jeho závěry znamenají totéž, co erupce islandské sopky Laki pro Evropu v roce 1783. Příčinu nebývalých změn, které budou muset nastat.

Zákony znají celou řadu sankcí za prohřešky daňových subjektů. V dnešním výběru judikatury se budeme věnovat situacím, kdy jedno provinění umožňuje uložit více trestů, a otázkám, do jaké míry je přípustné souběžné ukládání více sankcí. Jednou ze základních východisek práva je uplatňování zásady „ne bis in idem“, tedy skutečnosti, že nelze rozhodovat dvakrát o téže věci (a tedy ani dvakrát trestat za totéž provinění). Toto právo vyplývá z čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod i z čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (publikováno pod č. 209/1992 Sb. ).

Obchodní společnosti byla uložena pokuta tzv. „příkazem“, aniž by bylo zahájeno nějaké řízení. Je takový postup úřadu správný?

K pořádkovým pokutám JUDr. Daniel Hušek, Ing. Andrea Cieslarová Součástí tzv. daňového balíčku, tedy návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní1), je též novela zákona č....

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 4 Afs 74/2016 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 9 Afs 225/2015 , www.nssoud.cz

Evropská směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. směrnice ATAD, Anti Tax-Avoidance Directive)1) byla schválena v červenci 2016. Implementační lhůta směrnice je stanovena do 31. prosince 2018, s výjimkou zdanění při odchodu ze země (exit tax), kde je lhůta o rok delší.

V české podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou předurčeny mimo jiné i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba, motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, protože případná úhrada smluvní sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance. Nejčastěji se lze setkat se dvěma smluvními sankcemi – s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Jejich právní úprava přitom byla od roku 2014 pozměněna příchodem nového občanského zákoníku .

Lhůta pro podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2016, čj. 2 Afs 178/2016-23 K...

Jsou to již téměř čtyři roky, co jsem sepsal podrobný článek o prokazování podvodů na DPH. Již při psaní článku jsem byl v přesvědčení, že na tento bude doktrína či judikatura reagovat, a myšlenky v něm uvedené podrobí kritice, či dále rozvede. Z pro mě neznámého důvodu k tomu však, zejména u judikatury, v podstatě nedošlo. Tento článek proto na místo shrnutí závěrů soudů bude pojednávat o změnách, které se z mého pohledu za dobu od vydání prvního článku udály. Pozornost bude věnována především slepým uličkám, v kterých se současný přístup finanční správy nachází.

Dopady trestněprávního charakteru penále II. JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Označení rozhodnutí Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 6 Afs 15/2015,...

Automatické stanovení penále? JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 10 Afs 105/2015, www.nssoud.cz K předpisům: - §...