Majetek, odpisy, rezervy - strana 29

V souvislosti s přestavbou, která je jednoznačně technickým zhodnocením, nastávají situace, kdy musí být zajištěn náhradní provoz. Příklady: kanceláře se přestavují, personál je přemístěn do náhradních prostor, kde se platí nájemné; přestavba dojírny – půjčí se náhradní pojízdná strojní dojírna za nájemné. Domníváme se, že tyto náklady nevstupují do hodnoty technického zhodnocení, i když se jedná o související náklady.

Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.

Firma koupila billboard, který je zabudován do země, za méně než 40 000 Kč. Jde o hmotný majetek bez ohledu na cenu patřící do 3. odpisové skupiny? O této reklamní stavbě se má účtovat na účet 021-Stavby?

Rezerva na opravy hmotného majetku patří mezi tzv. zákonné rezervy upravené speciálním zákonem č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “). V praxi podnikatelských subjektů jde o nejčastěji tvořenou rezervu, ovšem doba její největší slávy je už tatam, za což může zásadní zpřísnění podmínek tvorby od roku 2009 v podobě nutnosti uložit odpovídající peněžní částku na vázaný bankovní účet. Stejně jako u všech zákonných rezerv je stěžejní předností daňová účinnost, která se týká nejen poplatníků vedoucích účetnictví, ale také fyzických osob s daňovou evidencí nebo s příjmy z nájmu.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na jeden z aktuálních problémů, se kterými se potýkají veřejně prospěšní poplatníci, zejména v návaznosti na změny, které přinesla novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), provedené zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Konkrétně bychom se zaměřili na problematiku daňových odpisů, zejména u příspěvkových organizací a jím svěřeného majetku.

Z ekonomického hlediska prožíváme v České republice „zlatá léta“. Příznivý je přitom nejen nebývale rostoucí spotřebitelský apetit, ale hlavně povzbudivý investiční rozvoj většiny firem. Ať už jde o nově budované prostory, modernější výrobní linky, plnou automatizaci a robotizaci umožňující bez potíží s „lidským faktorem“ bezvadnou nonstop produkci, nebo o bezpočet „pouhých“ dílčích technických vylepšení, je těmto velkým až obrovským investicím společné jedno. Účetně se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, kterým se ale s ohledem na rozsáhlost a komplexnost technologií nestane hned, ale až po určitém čase. Přičemž přesné vymezení dne „D“, kdy se z investičních nákladů stane stálé aktivum, má zásadní dopad nejen na účetnictví, ale i do daní z příjmů. Je totiž možno, resp. nutno, začít rozpouštět hodnotu investice do provozních nákladů formou odpisů.

1. Situace V praxi se objevují situace, kdy výrobce vyrábí určitý typ stroje (např. počítačová tiskárna, obráběcí stroje, osobní a nákladní automobily), který je z hlediska použitých součástek shodný,...

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “), došlo s účinností od 1. 7. 2017 ke změnám také v ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), upravujících pro účely tohoto zákona finanční leasing. Podle bodu 4 přechodných ustanovení v čl. II zákona č. 170/2017 Sb. se na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 170/2017 Sb. , použijí ustanovení o finančním leasingu podle ZDP , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 170/2017 Sb.

V následujícím příspěvku bych chtěl upozornit na změny v oblasti zdanění veřejně prospěných poplatníků, které přinesl zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 7. 2017 a do zdanění veřejně prospěšných poplatníků přinesl některé významné změny, které jsou ale většinou aktuální až pro zdaňovací období roku 2018, resp. přesněji pro zdaňovací období započaté po 30. 6. 2017.

1. Popis problému V souvislosti s technickým zhodnocením hrazeným nájemcem je otázkou, jak postupovat v případě, kdy dojde k cesi nájemní smlouvy a v rámci této cese se první...

Tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku [ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP ] upravuje § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen zákon o rezervách). V následujícím textu se zaměřím především na praktické postupy poplatníků.

V letošním roce došlo k přijetí „balíčku“ novel daňových zákonů zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Jednou z významných změn v zákonu o daních z příjmů je přístup k technickému zhodnocení hmotného majetku, konkrétně k technickému zhodnocení u podnájmu, podpachtu a výpůjčky. Změny se týkají podmínek odpisování technického zhodnocení, nepeněžních příjmů v souvislosti s technickým zhodnocením a podmínek při přeúčtování technického zhodnocení.

K úbytkům zboží dochází například jejich prodejem, vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva, darováním, v důsledku manka, škody anebo také likvidací. K likvidaci zboží dochází například z důvodu jeho nepoužitelnosti, v důsledku prošlé lhůty použití, případně v důsledku poškození, kdy zboží nelze již opravit. Likvidací zboží v účetnictví rozumíme fyzické znehodnocení a současně vyřazení zboží z evidence. Při likvidaci zboží je kladen důraz zejména na prokázání likvidace.

V následujícím příspěvku se zaměříme na problematiku zničeného majetku zejména z pohledu daně z příjmů. V praxi je nutné řešit nejen následky poškození, zničení či případného odcizení majetku, ale také zajištění náhrady tohoto majetku. Navíc škoda na majetku a jeho případné vyřazení mají důležitý daňový a účetní dopad, který je nutné dobře posoudit. Jak jsem uvedl, zaměříme se proto zejména na daňové dopady.

Dne 1. prosince loňského roku nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku (dále jen „zákon“). Dlužno dodat, že jde o zákon dlouho očekávaný, jehož návrh byl odbornou i neodbornou veřejností diskutovaný a hojně kritizovaný. O tom, zda tato kritika, které předkladatel návrhu zákona z větší části nevyhověl a která má i ústavněprávní rozměr, byla či nebyla oprávněná, nepochybně rozhodnou až soudy. Přestože se chci dále věnovat zejména dosud opomíjené problematice praktické realizace tohoto zákona, dovolím si připomenout alespoň dvě zásadní námitky jeho kritiků.

V následujícím textu upozorním na změny a upřesnění, které přinesl do problematiky finančního leasingu zákon č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 7. 2017. Podle bodu č. 1 přechodných ustanovení k části první (změna zákona o daních z příjmů ) platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V příspěvku si ukážeme postup při daňovém odpisování nehmotného majetku a při provedení technického zhodnocení na nehmotném majetku a uvedeme si změnu v odpisování nehmotného majetku na základě zákona č. 170/2017 Sb. Níže uvedené se vztahuje na poplatníka, který vede účetnictví. Pokud podnikatel (fyzická osoba) není ze zákona o účetnictví povinen vést účetnictví (podvojné), ani je nevede dobrovolně, a vede tudíž daňovou evidenci pro zjištění základu daně z příjmů, může veškeré výdaje na pořízení nehmotného majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů při jejich zaplacení, a to bez ohledu na jejich výši.

Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného postupu v případě přeměny právnické osoby, při níž dochází k převodu nemovitosti, případně movité věci, za situace, kdy rozhodný den přeměny...

Zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, změnil mimo jiné 204 body zákon o daních z příjmů , přičemž v dalším textu se zaměřím na bod 128, který vkládá do ZDP zcela nové ustanovení § 30c „Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu“.