Články - strana 330

NÁLEŽITOSTI OPRAVNÉHO DAŇOVÉHO DOKLADU Dotaz 476/11 Ing. Martin Děrgel Potravinářská firma (dále jen „PoF“) nakupuje zboží od výrobců a prodává je svým prodejnám po celé ČR. Za určité období...

OPRAVNÁ POLOŽKA K POHLEDÁVKÁM Dotaz 357/11 František Louša K 31. 12. 2009 byla v účetnictví pohledávka ve výši 70 805 Kč, splatná 17. 2. 2009. Vytvořila jsem k ní...

V sérii článků o metodickém řízení účetnictví u podnikatelských subjektů se dnes zaměříme na rezervy a opravné položky. Uvedeme si, jaké jsou závazné postupy stanovené právními předpisy platnými v ČR a jaké jsou možné postupy stanovené vnitřním předpisem.

V tomto čísle pokračujeme v problematice vykazování leasingů podle IAS 17 - Leasingy. V předcházejících dvou příspěvcích, uveřejněných v Účetnictví v praxi č. 1 a 3/2011, byly probrány otázky členění leasingu na operativní a finanční a oblast účtování leasingu u nájemce. V tomto příspěvku se zaměříme na leasing z hlediska pronajímatele a na prodej a zpětný pronájem.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), na sebe v poslední době upoutal pozornost kvůli chystaným změnám sazeb daně, údajně ve vazbě na pokus o důchodovou reformu. Nejprve nás Vláda vystrašila jednotnou sazbou 20 % již od října 2011, takže jsme nakonec rádi, za mírnější zdražení. Od 1. 1. 2012 má stoupnout snížená sazba daně z dnešních 10 % „pouze“ na 14 %, přičemž základní sazba zůstane na 20 %, načež po roce, od 1. 1. 2013 se mají obě sazby sjednotit na 17,5 %. Jak to ale dopadne, je předčasné soudit. Nyní nás budou zajímat již schválené změny ZDPH, které nabyly účinnosti 1. dubna 2011.

Nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti - účetní a daňový pohled v podmínkách roku 2011 Ing. Ivana Pilařová 1. Úvod Řešení nedobytných pohledávek, případně pohledávek s delší dobou...

Daň z přidané hodnoty u slámy Dotaz č. 468/11 Ing. Vladimíra Kraftová Akciová společnost je plátce DPH. Prodává slámu, balíkovou i volnou. Jakou uplatnit sazbu DPH? Sláma může být...

Výdaje za prodej psů Dotaz č. 481/11 Ing. Jiří Šperl Jsem zaměstnanec, přiznávám příjem za prodej psů ze své chovné stanice dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o...

Po čase se opět vracíme k problematice daňové kontroly, a to zejména v souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), který oproti zákonu č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), částečně pozměňuje práva a povinnosti jak daňových subjektů, tak i správců daně. V článku se pokusíme přiblížit některé důležité změny v daňové kontrole, které se objevily v souvislosti s přijetím DŘ. Účinnost DŘ je od 1. 1. 2011.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění ukládá zaměstnavatelům řadu povinností, jejichž porušení buď zapříčiní vznik dlužného pojistného a penále nebo může být důvodem k uložení pokuty.

Změny v oblasti daňových nákladů (výdajů) od 1. 1. 2011 přinesla velká novela zákona o daních z příjmů č. 346/2010 Sb. , a to jak do zákona o daních z příjmů (ZDP), tak do zákona o rezervách.

Senátem byl schválen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon , ve znění pozdějších předpisů. Přestože je problematika provádění celního řízení při dovozu, vývozu a tranzitu zboží upravena na území Společenství jednotně v celních předpisech vydávaných orgány EU (Celní kodex společenství a Prováděcí nařízení k celnímu kodexu), některé aspekty jsou upraveny národní legislativou jednotlivých členských států EU. Jedná se zejména o kompetence a oprávnění celních orgánů, zajišťování celního dluhu, porušování celních předpisů a sankce apod. V České republice jsou tyto „národní“ aspekty provádění celního řízení definovány právě v celním zákoně. V tomto článku Vám přináším přehled některých změn, které novela celního zákona obsahuje.

Ve třetím čísle časopisu Daně a právo v praxi jsme se zabývali vymezením technického zhodnocení hmotného a nehmotného majetku a uvedli jsme možnosti daňového odpisování technického zhodnocení hmotného majetku, technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku s uplatněnými mimořádnými odpisy, technického zhodnocení majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření a technického zhodnocení provedeného na nehmotném majetku. V pokračování příspěvku se zabýváme odpisováním technického zhodnocení provedeného na pronajatém hmotném majetku a na majetku pořízeném v rámci finančního leasingu.

Poplatník uplatňující paušál a podnikání doma Ing. Vladimíra Kraftová Poplatník si uplatňuje paušál 60 % z příjmů a podniká doma. Je plátcem DPH. Může si uplatňovat částečně nárok z...

Slovensko není třeba příliš představovat, neboť s Českou republikou až do konce roku 1992 tvořilo jeden stát - Československo. Z této doby pochází i některé stále účinné zákony (např. na Slovensku zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, v České republice č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník), tedy dalo by se říci, že právní systém České i Slovenské republiky je velmi podobný. To však neplatí o zákonu o daních z příjmů, neboť v České republice je stále účinný zákon č. 586/1992 Sb., který byl přijat ještě za trvání společného státu, kdežto na Slovensku je od 1. 1. 2004 účinný zákon č. 595/2003 Z. z., o dani z príjmov, který už má zcela jinou strukturu než dřívější slovenské zákony o dani z príjmov se stejnou strukturou jako český zákon (zákon č. 366/1999 Z. z., o daniach z príjmov, účinný od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2003, a zákon č. 286/1992 Zb., o daniach z príjmov, účinný od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1999).

Fotovoltaická elektrárna - věcné břemeno Ing. Martin Děrgel Akciová společnost provozující fotovoltaickou elektrárnu, jako oprávněný z věcného břemene, platí obci za právo umístit na pozemku elektrárnu a za právo...

Jednou ze specifických zvláštností a současně i odlišností zdravotního pojištění od sociálního pojištění je povinnost zaměstnavatele zajistit u zaměstnance odvod pojistného v přímé vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu. Důležitou podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje potřeba dodržet zákonné minimum, v tomto případě jeho poměrnou část. Tato problematika je upravena v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění , ve znění pozdějších předpisů. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda 8 000 Kč.

Naturální bonus - společnost s r. o. Marie Valíková Společnost s r. o. se zabývá prodejem zboží. Může naše společnost prodávat zboží za 1 Kč, např. k nákupu psacího...

Práce z domu JUDr. Marcela Smutná Firma mění sídlo a pobočku a nechce propustit zaměstnance, protože jej nutně potřebuje. Rozhodla se nabídnout mu možnost práce z domu (od čtvrtka...

Novela zákona o DPH obsahuje celou řadu změn a svým rozsahem a významem se zařazuje k „silným“ novelám. Účinnosti nabyla od 1. 4. 2011, některé změny, které s sebou přináší, však podnikatelé pocítí v určitých odvětvích až později. Tato situace platí konkrétně pro institut přenesení daňové povinnosti v případě stavebnictví, v ostatních případech zdanitelných plnění, u kterých se bude tento specifický systém používat, začíná ostrá praxe již od 1. 4. 2011.