Články - strana 331

Zatímco v předcházejícím příspěvku věnovanému přehledu judikatury jsme se věnovali především otázce problémů daňových subjektů s prokázáním faktu, že reklama vůbec proběhla, v dnešním výběru zajímavých rozsudků se na celou oblast podíváme z jiného hlediska. Často totiž není předmětem sporu otázka, zda daná akce proběhla, správce daně nezpochybňuje předloženou dokumentaci či skutečnost, že předmětné plnění nastalo. Zdrojem sporů bývá skutečnost, zda problematický náklad má ještě charakter reklamy, či zda je daňově neuznatelným výdajem.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád , představuje nový obecný procesní daňový právní předpis, který s účinností od 1. 1. 2011 upravuje postup správce daně, práva a povinnosti daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní tak, aby byl naplněn základní cíl správy daní, kterým je správné zjištění a stanovení daně, a rovněž i zabezpečení její úhrady. To vše je realizováno v rámci daňového řízení ve smyslu § 134 daňového řádu . Daňové řízení se může skládat z řízení dílčích, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí.

Pořízení zboží z jiného členského státu Ing. Martin Děrgel Společnost s r. o. prodává v České republice zboží, které nakupuje jediný společník a jednatel v jiném členském státě EU...

Převod obchodního podílu spol. s r. o. Ing. Jiří Vychopeň Jediný společník ukončí podnikání převodem obchodního podílu v únoru 2011. Společnost bude v podnikání pokračovat, ale jinou činností. Stavy...

Novela zákona o daních z příjmů, zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 346/2010 Sb. , přinesla od 1. 1. 2011 pro určitou skupinu poplatníků zásadní změny. Nejenže zrušila osvobození příjmů z ekologických zdrojů energie, ale dokonce stanovila pro některá ekologická zařízení speciální metodu odpisování, která nebyla dosud v zákoně zakotvena. Dále mimo jiné reagovala na zavedení komponentního odpisování do účetních předpisů. Konkrétními změnami se zabývá následující příspěvek.

Soudní poplatek jako náklad Radka Lakotová Krajský soud vydal dne 28. 12. 2009 rozhodnutí, že má společnost zaplatit soudní poplatek za odvolání do tří dnů od doručení vydaného usnesení....

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání z pohledu zdravotního pojištění některé výhody, které budou blíže rozebrány v dalším textu.

Odpisy fotovoltaické elektrárny Ing. Martin Děrgel V září 2010 byla uvedena do provozu fotovoltaická elektrárna 100 kW. Zvažuji vzdát se osvobození dle § 19 odst. 2 ZDP, a proto...

V § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), účinném od 1. 4. 2011 je obsažen institut ručení odběratele (plátce daně, příjemce zdanitelného plnění) za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena jeho dodavatelem (plátce daně, poskytovatel zdanitelného plnění). Dle důvodové zprávy k novelizovanému zákonu zavádí Ministerstvo financí tento institut jako jedno z opatření boje proti daňovým podvodům (zejména tzv. řetězovým obchodům, kdy dochází k fiktivním prodejům zboží či poskytnutí služeb, přičemž poskytovatel plnění daň uvedenou na daňovém dokladu záměrně nezaplatí a příjemce plnění si tuto daň odnárokuje na vstupu). Zavedení institutu ručení umožňuje členským státům EU článek 205 směrnice Rady 2006/112/ES .

Koně nejsou obvykle určeni k přípravě potravin Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 3. března 2011 ve věci C-41/09 Komise vs. Nizozemske království, dosud neuveřejněn v...

Použití zvláštního režimu pro prodej použitého zboží Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 3. března 2011 ve věci C-203/10 Auto Nikolovi, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku...

Právní úprava jednoho z významných práv akcionářů, práva na podíl na zisku (dividendu), se v obchodním zákoníku v průběhu jeho účinnosti již mnohokrát změnila. Provedenými změnami byly odstraněny některé problémy této úpravy, mnohdy však nová úprava přinesla problémy další. K odstranění některých pochybností přispěla rovněž judikatura Nejvyššího a dalších soudů, i ta však vyvolala některé otázky, dříve nepokládané. Cílem tohoto příspěvku je pokusit se odstranit některé přetrvávající výkladové problémy v této oblasti a upozornit na některé významné judikáty týkající se problematiky dividendy, případně zodpovědět otázky, které vyvolávají.

Téměř každé rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti vyvolává na straně jejích příjemců, tedy daňových subjektů, rozhořčení, jehož intenzita obvykle odvisí od obsáhlosti uložené záznamní povinnosti a požadované podrobnosti vedených záznamů. Daňové subjekty považují záznamní povinnosti za úřední šikanu, správci daně se naopak tváří, že bez záznamní povinnosti nebudou schopni stanovit základ daně a daň. Otázkou tedy je, kde je pravda? Je konkrétní rozhodnutí vyváženo z pohledu zájmů společnosti a ochrany práv jednotlivce. Autoři tohoto příspěvku se dané problematice intenzivně věnují. Cílem příspěvku je podat základní informaci o tomto institutu.

Doručování veřejnou vyhláškou v daňovém řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. října 2010, čj. 7 Afs 54/2010-63, www.nssoud.cz K předpisům: - § 19 odst....

Jednorázový výběr daně prostřednictvím kolků Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 27. ledna 2011 ve věci C-489/09 Vandoorne, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -...

Posledních pár let účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, se stalo přímo laboratorním prostředím, ve kterém se zkoumal vliv nejrůznějších názorů na běh lhůt pro stanovení daně, což bylo v souladu s judikaturou jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího správního soudu. Ustálená správní praxe a očekávání na obou stranách jaksi na vážkách spravedlnosti scházelo. Stejně tak byl do pozadí zatlačen, jak se po novu říká „upozaděn“, cíl správy daní vymezený citovaným zákonem v roce 1992 a nově objeveným v daňovém řádu jako správné stanovení a vybrání daně.

Každoroční novela zákona o dani z přidané hodnoty měla tentokrát složitější osud než jindy. Protože se v roce 2010 konaly dvojí volby, bylo jasné, že se projednávání opozdí tak, že se zveřejnění novely ve Sbírce zákonů do 31. prosince 2010 nestihne. Toto datum, respektive 1. leden 2011, bylo tentokrát poměrně důležité, protože k němu měla Česká republika, tak jako ostatní členské státy implementovat článek 3 směrnice Rady 2008/8/ES . Novela dále vychází ze směrnice Rady 2006/79/ES , díky které se mění limity pro osvobození od daně u drobných zásilek neobchodní povahy. Upřesnění podmínek pro osvobození od daně při dovozu zboží podle směrnice Rady 2009/132/ES je implementováno do § 71 novely zákona. Největší diskuzi však vyvolal § 109 , který přináší, při splnění určitých podmínek, ručení příjemce zdanitelného plnění za daň, kterou neodvedl poskytovatel zdanitelného plnění. Toto riziko mělo být kompenzováno § 109a , který umožňuje zaplatit daň přímo správci daně. Praxe ukáže, zda toto opatření nebude mít daleko horší následky než vlastní ručení.

Poznámka redakce: V tomto čísle přinášíme druhou část příspěvku, první část byla uveřejněna v č. 1/2011.

Dne 18. února 2011 vyšel ve Sbírce zákonů v částce 11 zákon č. 30, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád“) a další související zákony. Jde o první novelu daňového řádu označovanou také jako „technická novela“.

K podání dodatečného daňového přiznání Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2011, čj. 5 Afs 101/2009-65, www.nssoud.cz K předpisům: - § 41 odst. 4...