Články - strana 9

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Byť zákoník práce stanoví přesná pravidla pro ukončení pracovního poměru, resp. pracovněprávního vztahu, neobsahuje pravidla pro zpracování osobních údajů v této „popracovní“ fázi. Zaměstnavatelé proto často váhají, které dokumenty smí uchovávat a jak dlouho a jak naložit s dokumenty, které nadále součástí osobní složky být nemohou. Zorientovat se zejména ve lhůtách uložení jednotlivých druhů dokumentace není vždy snadné, protože tyto lhůty stanoví různé právní předpisy.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

Konsolidační balíček ve své části týkající se daně z příjmů nabízí novou možnost promítání v účetnictví vzniklých kurzových rozdílů do základu daně z příjmů. Využití této možnosti je vázáno na celou řadu podmínek, které se týkají jak samotných kurzových rozdílů, tak i jednotlivých poplatníků. Je to nabídka, „která se neodmítá“, nebo se budeme rozhodovat, zda ji přijmeme?

V minulých příspěvcích jsme se věnovali právu občanů na digitální komunikaci se státem a prostředkům autentizace a identifikace, které jsou nezbytné pro uplatnění práva občanů na digitální komunikaci se státem. Dnes budu praktický a začnu u Portálu občana.

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2024 oproti roku 2023 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o četné změny plynoucí z konsolidačního balíčku, zavedení nároku na placenou dovolenou u dohod o pracích mimo pracovní poměr, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.

V následujícím praktickém příkladu naznačíme, jak postupovat při sestavení výkazu zisku a ztráty v souladu s přílohou 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

Když chce školák zmrzlinu, je mu jedno, zda do ruky dostane kornout, nebo přesnou částku a koupí si ji sám. V obou případech není žádných pochyb, že to skončí velkou polízanicí. Dnešní zmlsaní zaměstnanci se ale nespokojí se mzdou a zmrzlinou k tomu, požadují pestrou paletu dražších benefitů. Přičemž daňově zvýhodněné jsou ve větší míře nepeněžní formy, jako třeba u rekreace. Ovšem nepeněžní plnění je nepraktické a zdlouhavé. Požadovaný zájezd musí koupit zaměstnavatel a pak předat zaměstnanci cestovní poukaz. Proč to nezjednodušit? Jsou dvě možnosti. Dát zaměstnanci peněžitou zálohu, ať si podle libosti zájezd vybere a přímo zaplatí, nebo mu zaměstnavatel vynaloženou částku uhradí až dodatečně po předložení potvrzení o zaplacení. Výsledek je stejný, žádné postranní úmysly a všichni jsou spokojenější. Jenže… Dnešní soudnička vyjeví, že pro účely daní z příjmů nebudou ony dvě varianty už považovány za nepeněžní plnění, a tudíž přijdou o cennou daňovou výhodu.

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

V článku se zaměříme na daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

V porovnání s rokem 2022 nedochází v roce 2023 k tak překotným a zásadním změnám jako v roce 2022, kdy dne 8. 6. 2022 došlo k vyhlášení zásadní novely zákona o dani silniční č. 142/2022 Sb. , která se zpětně uplatnila i pro celý rok 2022.

V tomto článku se věnuji problematice daně silniční za zdaňovací období roku 2023. Řádné daňové přiznání k dani silniční za rok 2023 je poplatník povinen podat nejpozději do 31. 1. 2024. Na úvod bych si dovolil připomenout skutečnost, že od roku 2022 byly zrušeny zálohy na daň silniční. V praxi nastala celá řada případů, kdy někteří poplatníci platili zálohy za rok 2022 a poté nepodávali daňové přiznání, neboť nevlastnili vozidla, která by podléhala dani silniční (od roku 2022 byl počet vozidel podléhajících dani silniční značně redukován, obdobně jako výše daně za vozidla). Mohla nastat také situace, že byly placeny zálohy na rok 2023 a daňová povinnost také nenastala, popř. bude v nižší výši, než činí zaplacené zálohy. U takovýchto poplatníků tedy může Finanční správa ČR evidovat přeplatky na dani silniční. V této souvislosti Finanční správa ČR opakovaně upozorňuje poplatníky daně silniční a zejména bývalé poplatníky, kteří mají vratitelný přeplatek na dani silniční, aby si požádali o jeho vrácení.

Rozsudek SD EU ve věci C-505/22 „Deco Proteste-Editores Lda“ ze dne 5. 10. 2023, který se zabýval otázkou, zda poskytnutí dárku malé hodnoty ve formě tabletu nebo chytrého telefonu k předplatnému časopisu se musí dodanit.

Konsolidační balíček přináší změny pro auta kategorie M1 se vstupní cenou nad 2 mil. Kč (tzv. nadlimitní auta) pořízená ve zdaňovacím období od 1. 1. 2024. Nová pravidla stanoví limity pro daňové odpisy a pro nárok na odpočet DPH. V článku se zaměříme na praktické příklady výpočtu daňových odpisů pro nadlimitní auta, a to i pro případ provedení technického zhodnocení na těchto vozidlech a také na výpočet daňové zůstatkové ceny v případě vyřazení těchto automobilů. Doporučíme také, jaký zvolit způsob odepisování nadlimitních automobilů a poukážeme na skutečnost, že se u těchto vozidel nevyplatí přerušit daňové odpisy. Podrobně rozebíráme i omezení nároku na odpočet DPH a osud neuplatněné DPH. Také vysvětlíme daňové dopady použití nadlimitních aut i pro soukromé účely. Všechny tyto aspekty jsou klíčové pro pochopení a efektivní správu finanční stránky nadlimitních automobilů v kontextu nových daňových pravidel.

Konsolidační balíček s plánovanou účinností od 1. 1. 2024 přinese změnu sazby u velkého množství zboží a služeb. Cílem tohoto článku je proto přinést odpovědi na praktické otázky související se změnou sazeb, například jak správně zdanit zálohu přijatou v letošním roce k dodání zboží, které nastane až po účinnosti novely. Zásadní změnou bude i osvobození od DPH při dodání knih.