Články - strana 10

V článku se zabýváme postupem podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou zde řešíme, je uplatnění daňových výdajů, pokud společný majetek využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. A v závěru si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku ve SJM u manželů.

Od roku 2014 je obchodní majetek vymezen jen pro daňové účely – pro účely daní z příjmů v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), pro účely DPH v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “). Dále se již zaměříme jen na obchodní majetek pro účely daní z příjmů.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti je v ČR poměrně hojně využívaným způsobem zaměstnávání. Využívají ji především studenti, důchodci nebo třeba osoby na rodičovské dovolené. Není ale výjimkou, že dohody uzavírají i zaměstnanci pracující ve „standardním“ pracovním poměru, a to jako přivýdělek ke své mzdě či platu. Oblíbené jsou především díky své časové nenáročnosti a flexibilitě.

Se začátkem zimy vám v rámci tohoto úvodníku opět přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví, které se udály od posledního vydání. Svou pozornost zaměříme zejména na Poslaneckou sněmovnou schválenou novelu zavádějící novou daňově zvýhodněnou možnost spoření na stáří ve formě tzv. dlouhodobého investičního produktu. Zmíníme se také o návrhu zákona upravující zdanění zaměstnaneckých akciových plánů a na závěr přineseme informaci o změnách sazeb zahraničního stravného pro rok 2024 a o definitivním schválení tzv. konsolidačního balíčku, který jsme podrobně shrnuli v minulém vydání.

V předchozích článcích jsme vás seznámili s požadavky vyplývajícími ze směrnice CSRD a dále s požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti na základě průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Tento článek čtenáře blíže seznámí s požadavky tematických standardů ESRS E pro vykazování informací z environmentální oblasti. Jak jsme uvedli v dřívějších článcích, jedná se, z hlediska jejich působnosti, o odvětvově agnostické standardy (sector agnostic), což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví podnik působí. Tematické standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS E se zabývají tématem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a jsou strukturovány do témat, dílčích témat a případně podtémat. Tabulka níže poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti, na které se vztahují tematické standardy ESRS E.

I když je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “), stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru, představují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se tyto dohody od sebe odlišují. Rozhoduje tedy nejvýše přípustný rozsah počtu hodin nebo pracovní doby, ve kterých lze na tyto dohody – práci nebo činnost – vykonávat. Rozsah prací je třeba v dohodách sjednat. Takovou formu ujednání může představovat například nejvýše sjednaný rozsah (třeba maximálně 280 hodin) u dohody o provedení práce nebo jen do výše poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti, což indikuje, že na základě takové dohody lze práci konat i v rozsahu menším anebo budou práce podle ujednání vykonávány v konkrétně dohodnutém rozsahu. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se dohoda uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Tohle vypadá na velmi snadnou záležitost… Nájem je přece úplatné užívání cizí věci, která se v tomto případě nehýbe, takže je jasné i místo zdanění a snížená sazba daně zde není možná. Snad jen správně posoudit splnění podmínek případného osvobození od daně a hotovo. Jenže zdání často klame. Aniž bychom zabíhali do akademického teoretizování, potkáme cestou několik nečekaných komplikací a nejasností. „Potěší“ nás také dva hlavní nešvary českých daní: nejednoznačnost základních pojmů a zaplevelení pravidel výjimkami a speciálními postupy. Navíc daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) není ryze naší daní, stěžejní pravidla byla jednotně všem státům EU „upečena v Bruselu“.

Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDSIL“). Jeho změny účinné od 1. 1. 2024 byly provedeny zákonem č. 432/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), ve svém § 312 dává zaměstnavateli právo vést osobní spis zaměstnance. Toto ustanovení současně uvádí, jaké písemnosti může spis obsahovat a kdo do něj může nahlížet. Osobní spis je základní dokumentací, která popisuje pracovněprávní vztah zaměstnance a jeho historii od vzniku tohoto vztahu až po jeho skončení. Často kladenou otázkou je, co všechno může osobní spis obsahovat, jak s ním nakládat v průběhu pracovněprávního vztahu a které dokumenty mohou zůstat součástí archivovaného spisu po skončení tohoto vztahu.

Poslanecká sněmovna nyní projednává vládní návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také „zákon o hromadných žalobách“), který byl poslancům rozeslán jako tisk č. 523/0. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“). Lhůta pro implementaci směrnice přitom České republice uplynula již na konci minulého roku a nyní projednávaný návrh zákona je třetím pokusem o její transpozici. Minulé návrhy byly Poslanecké sněmovně předloženy v letech 2020 a 2021, nicméně ani v jednom z případů se v Poslanecké sněmovně nedostaly do druhého čtení.

Subjekty veřejného zájmu (dále jen „SVZ“) jsou, v souladu se zákonem o auditorech 1), povinny zřídit výbor pro audit. Jeho základním posláním je dohled nad procesem sestavování účetní závěrky a systémem účinnosti vnitřní kontroly a vnitřního auditu. Výbor pro audit odpovídá i za dohled nad procesem řízení rizik a dodržováním etického kodexu společnosti. K povinnostem výboru pro audit patří vyhotovení zprávy o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v zákoně o auditorech . Tuto zprávu poskytne výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditorem (dále jen „Rada“), která vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky v rozsahu stanoveném zákonem o auditorech . Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit, na základě analýzy dat získaných od výborů pro audit, zda plní své poslání a roli, která je od nich očekávána a motivovat výbory pro audit k zavedení dobré praxe.

Do širokého povědomí se již nepochybně dostala informace o aktuální novelizaci zákoníku práce 1), a to zejména s ohledem na diskutovanou krátkou dobu do nabytí účinnosti, změnu právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohoda“), ale také s ohledem na dlouho očekávanou právní úpravu práce na dálku. Novela přinesla či nabytím účinnosti některých ustanovení v budoucnu také přinese mnoho dalších změn, které budou mít dopad do praxe obcí. Tento článek si bere za úkol seznámit čtenáře přehledně o všech klíčových změnách zákoníku práce provedených touto novelou a upozornit na otázky, kterým je aktuálně vhodné věnovat zvýšenou pozornost.

Ačkoliv se rostlinná výroba vyskytuje zejména v účetnictví podnikatelských subjektů, mohou se s ní setkat i nestátní neziskové organizace. Článek se proto zaměřuje na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

V následujícím příspěvku bychom se zabývali problematikou fondů příspěvkových organizací s tím, že bychom se zaměřili na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Z pohledu fondů v příspěvkových organizacích je nutné rozlišit peněžní fondy a majetkové fondy. Vzhledem k tomu, že majetkové fondy představují jmění účetní jednotky, budeme fondy příspěvkové organizace rozumět pouze fondy peněžní, kterými se budeme také zabývat.

Tzv. vládní konsolidační balíček, který přináší spoustu změn zejména v daňové oblasti, má zelenou, prezident zákon dne 22. listopadu podepsal. V našem článku vám přinášíme přehled změn, jejichž primárním cílem je snížení schodku státního rozpočtu. Většina změn je platná od 1. ledna 2024.

Pouze zaměstnanec, který se správně orientuje ve svém oboru, je schopen kvalitně odvést svou práci. Proto by měl každý zodpovědný zaměstnavatel dbát o to, aby jeho zaměstnanci byli dostatečně vzdělaní a proškolení v oboru, ve kterém vykonávají své zaměstnání. Je tak důležité, aby zaměstnavatel pravidelně umožňoval svým zaměstnancům odborně se vzdělávat, a to buď formou prezenčních akcí v podobě různých odborných školení, seminářů, kurzů nebo účasti na konferencích, nebo v poslední době čím dál oblíbenějších online školení např. formou webináře.

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.