Základ DPH a jeho opravy - strana 8

Lidé dokážou být až neuvěřitelně pečliví a přesní. Jen považte, že dokážeme na milimetr přesně změřit vzdálenost Země od Měsíce, který se nám mimochodem vzdaluje o cca 38 mm ročně. Na straně druhé však lidé také dosti často bývají více či méně nepečliví a nepřesní, případně chybují z neznalosti, o čemž by mohli dlouze vyprávět pracovníci kontrolních oddělení finančních úřadů. V tomto příspěvku se zaměříme na časově nesprávné uvedení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v přiznání – ať už dříve nebo později, než mělo správně být. V praxi jde o hojné chyby, které sice páchají konkrétní plátci daně, resp. jejich účetní, ovšem obecným viníkem je dneska již spíše velmi přehnaná složitost, komplexnost a někdy i nejednoznačnost právní úpravy této daně…

Od začátku roku 2019 již nabyly účinnosti tři novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). První z nich, která byla provedena zákonem č. 283/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti od 1. 1. 2019. Tímto zákonem byl novelizován § 21 odst. 8 zákona o DPH , ale tento odstavec však byl s účinností od 1. 4. 2019 znovu novelizován. Od 1. 2. 2019 nabyla účinnosti novela zákona o DPH provedená zákonem č. 6/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, kterou byla do zákona o DPH doplněna nová příloha č. 2a, ve které je uveden seznam služeb, které podléhají druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %. Od data účinnosti jsou v této příloze uvedena pouze pozemní a vodní pravidelná hromadná přeprava osob, u kterých došlo k tomuto datu prakticky ke snížení sazby daně z 15 % na současných 10 %.

V praxi se často setkáváme s dotazy směřujícími do oblasti nemovitých věcí, jelikož se jedná o poměrně specifickou problematiku, která je předmětem výkladu poměrně rozsáhlé judikatury. Pro veřejnost je k dispozici Informace k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 čj. 6717/15/7000-20116-101206, ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485 (dále jen „Informace“), kterou zveřejnilo Generální finanční ředitelství. Ačkoli se jedná o detailně zpracovanou Informaci doplněnou o příklady z praxe, tak nelze vyčerpávajícím způsobem obsáhnout celé spektrum obchodních případů, které mohou v praxi nastat. Cílem článku je okomentovat vybrané části z této oblasti a uvést stanovisko k několika specifickým dotazům.

V následujícím článku jsou vysvětlena novelizovaná pravidla pro provádění opravy výše daně, a to jak v případě, kdy touto opravou plátce zvyšuje původně přiznanou daň, tak i v případě, kdy plátce opravou dříve přiznanou daň snižuje.

1 Cíl příspěvku Tento příspěvek navazuje na příspěvek Ing. Tomáše Brandejse „Výklad § 15 zákona o DPH ve vztahu ke stravenkám“, v němž se pokusil vymezit základní charakteristiku poukazů...

V následujícím článku jsou nejprve vysvětleny základní podmínky, za nichž může plátce jako věřitel provést po účinnosti novely zákona o DPH opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Návazně jsou vysvětleny základní navazující procesní postupy při provádění této opravy, které je věřitel povinen dodržet. V závěru článku jsou shrnuta pravidla pro provádění navazující opravy odpočtu daně ze strany dlužníka, který je plátcem.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 6. prosince 2019, ve věci C-627/17 , Tratave

Nájem nemovité věci je osvobozen od daně. Existují však výjimky v podobě povinného účtování daně, ale i možnost dobrovolného zdanění, protože osvobození nájmu od DPH nemusí být vždy finančně výhodné. Změny v této oblasti navíc přináší i novela, která nabyla účinnosti 1. 4. 2019.

Úprava odpočtu daně je jedním z korekčních mechanismů, který se podle dosavadního znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vztahoval k původnímu odpočtu daně uplatněnému při pořízení dlouhodobého majetku, a to v případě, že ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně došlo ke změně v účelu či rozsahu použití tohoto majetku nebo k jeho prodeji. Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku (zákon č. 80/2019 Sb. ), je s účinnosti od 1. 4. 2019 doplňováno do zákona o DPH nové pravidlo, podle něhož dojde-li ve stanovené lhůtě k dodání nemovité věci, na které byla dokončena tzv. významná oprava, podléhá tato oprava obdobně jako dlouhodobý majetek úpravě odpočtu.

Pravidla pro opravu základu daně jsou upravena v § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), a to v návaznosti na § 36 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku (poznámka autora: novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prosinci roku 2018 a zřejmě nabyde účinnosti v průběhu I. čtvrtletí 2019), budou pravidla pro opravu základu daně novelizována. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní novelizovaná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí oprava základu daně. Praktické postupy při opravě základu daně podle novelizovaného znění zákona o DPH ve srovnání s dosavadním stavem jsou vysvětlena na příkladech.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice aktuální právní úpravy finančního leasingu z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Zaměřili bychom se zejména na změny, které přinesla poslední velká novela daňových předpisů, a to zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Úvod Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají v návaznosti na směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) z § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). V návaznosti na stanovení základu daně jsou jak ve směrnici o DPH , tak i v zákoně o DPH stanovena pravidla pro opravu dříve stanoveného základu daně, a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění plátce přiznal. Obecná pravidla pro provádění opravy základu daně jsou stanovena v § 42 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, a která byla předložena v červnu 2018 vládou České republiky k projednávání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (sněmovní tisk 206), je navrhována řada změn v pravidlech pro provádění opravy základu daně. Uvedená novela zákona o DPH , včetně změn v pravidlech pro opravu základu daně má navrhovanou účinnost od 1. 1. 2019, ale je pravděpodobné, že se její účinnost o několik měsíců posune, protože se zřejmě nestihne uvedenou novelu včas projednat a schválit. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní aktuálně platná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí podle aktuálně platného znění zákona o DPH oprava základu daně. V textu je upozorněno na nejvýznamnější navrhované změny v této oblasti navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku.

Tento článek se zabývá obecnými pravidly, ale i specifiky pro služby v oblasti přepravy, která jsou obsažena v současném zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), hned v několika ustanoveních. Článek je především zaměřen na praktické případy k problematice uplatnění DPH u přepravních služeb s odkazem na příslušné zákonné ustanovení či další legislativní zdroje.

S možností opravit základ daně i její výši po uskutečnění plnění počítá zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), v § 42 až 46. Tam najdeme nejen pravidla, ale i náležitosti opravného daňového dokladu a dokladu, který se týká pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně za účelem snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je nastavena tak, že i když žadatel splní stanovené podmínky, nemá automaticky zaručeno přidělení dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu). Jen výjimečně má žadatel právní nárok na dotaci vždy, když splní stanovené podmínky, dokud nedojdou peněžní prostředky určené na danou podporu, jak je tomu například u přímých nárokových plateb zemědělcům nebo dotací občanům „Zelená úsporám“, „Kotlíkovka“ a „Dešťovka“.

Plátce, který pro jiného plátce uskutečnil zdanitelné plnění a přiznal a zaplatil daň z přidané hodnoty (daň na výstupu), avšak nedostal od plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, za toto plnění zaplaceno, může za stanovených podmínek a stanoveným postupem tuto přiznanou a zaplacenou daň získat zpět. Tato možnost vyplývá s účinností od 1. 4. 2011 z právní úpravy v § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou vymezeny podmínky a pravidla pro provádění opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. K této právní úpravě vydalo Generální finanční ředitelství v červenci 2011 Informaci k aplikaci § 44 ZDPH (podle této Informace bylo možno opravit výši daně podle § 44 ZDPH i u pohledávek, které vznikly před 1. 4. 2011), k níž byl v dubnu 2013 vydán Dodatek č. 1 (tímto dodatkem bylo nově upřesněno, že opravu výše daně podle § 44 ZDPH lze provést pouze u zdanitelných plnění poskytnutých dlužníkovi po 1. 4. 2011, resp. naopak ji nelze provést u pohledávek za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. 3. 2011).

Opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (dále „ČR“) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .

V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, ve věci C-500/16 , Caterpillar Financial Services, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.