Placení daní - strana 8

Country-by-Country Reporting (dále jen „CbCR“) představuje rozšíření dokumentační povinnosti v oblasti převodních cen pro velké nadnárodní společnosti, jejichž skupinový konsolidovaný obrat překračuje 750 mil. EUR. Údaje z CbCR slouží daňovým správám k automatické výměně informací v daňových záležitostech. Povinnost vypracovávat a podávat CbCR byla do české legislativy přenesena novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která nabyla účinnosti v září 2017.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

Jsme agentura (s. r. o.), která zajišťuje vystoupení uměleckého souboru. Jednotliví umělci jsou OSVČ, daňoví rezidenti ČR, někteří plátci DPH, a naší agentuře své honoráře fakturují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. V červenci jsme zajišťovali vystoupení souboru v zahraničí, které naše agentura fakturovala německému odběrateli. Ten si vyžádal informaci, kolik činí konkrétní honoráře jednotlivých umělců a z této částky v Německu srazil daň z příjmů umělců ve výši 18,8 %. Jak bude vypadat daňový doklad vystavený českým umělcem naší agentuře? Bude základem daně částka původně dohodnutá ve smlouvě (+ DPH), nebo zde bude uvedena částka po sražení německé srážkové daně (+ DPH)? Příklad: Dohodnutý honorář činí 10 000 Kč. Standardně by umělec fakturoval 10 000 Kč + DPH. Z částky 10 000 Kč však byla v Německu stržena daň z příjmů 18,8 %. Pokud by tedy umělec fakturoval 10 000 Kč + 15 % DPH, celkem 11 500 Kč, na účet bychom mu mohli poslat pouze 9 620 Kč a na rozdíl ve výši 1 880 Kč obdrží potvrzení od německého finančního úřadu o zaplacení daně v Německu. Je to v pořádku? Jak toto případně zaúčtovat v našem účetnictví?

Obdrželi jsme „souhrnný“ opravný daňový doklad ze země EU k pěti přijatým fakturám od této zahraniční firmy. Každá z těchto faktur nám byla poslána v jiném měsíci tohoto roku. Používáme pevný měsíční kurs. Jedná se uznání poškozeného materiálu, který jsme od firmy dostali. Jaký v tomto případě použiji kurs pro přepočet EUR a samozdanění?

Dodací podmínky INCOTERMS vznikly přibližně před osmdesáti lety se záměrem odstranit nejednotný náhled obchodních zákoníků různých zemí do kupních smluv. Jejich odlišnosti potom vedly ke sporům ohledně odpovědnosti za řádný způsob dodávky a zajištění přepravy mezi prodávajícím a kupujícím. Nyní jsou standardně obsahem kupních smluv v mezinárodním obchodu, avšak jejich využití se rozšířilo i do obchodu tuzemského.

„Každý by chtěl dlouho žít, ale nikdo nechce být dlouho starý.“ Biologicky přirozený řád věcí je takový, že kdo chce žit 100 let, bude si muset odžít 40 let až jako kmet po 60. narozeninách. Bohužel ani dnešní vyspělé, až zázračné lékařství nedokáže zajistit ideální stav, aby si těch 40 let „navíc“ člověk krásně užil mezi svým 20. až 30. rokem. A tak nám holt nezbývá, než poslední třetinu života unést šest a více křížků na bedrech, což je samo o sobě náročné, proto už nemíváme sílu ani chuť chodit do práce či podnikat. Na stáří se tedy musíme připravit nejen po fyzické a psychické stránce – hýbat se a radovat ze všedností – ale rovněž finančně. K čemuž nás stále naléhavěji mimo jiné i daňově motivuje náš stát.

Volba platební podmínky má bez jakékoli diskuze vliv na peněžní tok firmy a manažeři nákupu i prodeje jsou vedeni k tomu, aby zvažovali velmi pečlivě všechny nabízené možnosti. V první řadě jde o vliv platební podmínky na již zmíněné cash flow firmy a v neposlední řadě velmi dobře vybalancovaná podmínka kultivuje celý obchodní případ. Přestože neexistuje stoprocentně využitelná rada pro všechny, tak je dobré se držet při sjednávání platební podmínky několika obecných pravidel. Tato pravidla jsou obecně poplatná, nejen v tuzemských zakázkách, ale i v těch zahraničních obchodních případech…

Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDPH “ nebo „zákon o DPH “), vymezuje v § 108 osoby povinné přiznat daň a v odstavci 5 téhož ustanovení i osoby, které jsou povinny daň zaplatit. Automaticky tedy neplatí, že kdo daň přiznává, ji musí i finančnímu úřadu odvést. Jedním z důvodů je, že ti, kdo jsou povinni dle § 108 ZDPH daň přiznat, vykáží v daňovém přiznání nadměrný odpočet, a proto daň neodvádí. Další skupinou jsou ti, kdo jsou povinni daň sice přiznat, ale zároveň si u daného plnění mohou uplatnit plný nárok na odpočet. Jedná se například o příjemce služby z jiného státu Evropské unie, nebo příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Ani ti pak přiznanou daň neodvádějí.

Po novele zákona o DPH od 1. 4. 2019 fakturujeme v tuzemsku prodávané zboží bez zaokrouhlení na celé Kč na daňovém dokladu. Hodně zboží však prodáváme na dobírku. Na štítek pro přepravní službu (částka, kterou má přepravní služba inkasovat od zákazníka) lze zadat jen částku zaokrouhlenou na celé Kč a tuto částku přepravní služba také vybere. Fakturu na dobírku proto považujeme za hotovostní plnění. Částku na dobírkové faktuře zaokrouhlíme na celé Kč, ze zaokrouhlení neodvádíme DPH a účtujeme do provozních nákladů (nebo výnosů). Je tento postup správný?

Společnost s r. o. pořídila hmotný dlouhodobý majetek v roce 2017 a z nákupu si uplatnila odpočet DPH. Majetek zařadila v ceně bez DPH. V roce 2019 došla výzva finančního úřadu, abychom zaplatili daň za našeho dodavatele, od kterého jsme majetek pořídili, neboť on DPH neuhradil, a v době, kdy jsme majetek pořizovali, již byl veden jako nespolehlivý plátce. Tuto skutečnost jsme si neověřili, a nyní jsme tedy daň za něj zaplatili (v roce 2019). Jaký bude postup zaúčtování zaplacené daně a bude to mít nějaký vliv na hodnotu majetku? Navíc výzva k úhradě došla již v roce 2018, my jsme se obrátili na právníka a věc jsme řešili, nicméně nakonec jsme v roce 2019 daň zaplatili. Bude tato skutečnost nějak zohledněna v roce 2018?

Jsme s. r. o. a přijali jsme fakturaci za služby (reklamu), kterou jsme našemu dodavateli zaplatili v hotovosti (tzn. včetně DPH). Po podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení jsme byli vyzváni finančním úřadem, abychom uhradili DPH za tohoto nespolehlivého plátce DPH. Jak správně zaúčtovat tuto platbu DPH a jaký je další postup?

Daň z přidané hodnoty se mezi ostatními daněmi pyšní hned několika NEJ. Jednak jde o daň s nejvyšším fiskálním přínosem pro stát, dále jde o nejvíce harmonizovanou daň z pohledu Evropského daňového práva nebo jde o nejčastěji kontrolovanou oblast ze strany správce daně. Výčet by mohl být jistě delší, nicméně velmi často se jí říká také „dokladová daň“. Tímto přízviskem mám na mysli fakt, že správně vystavené daňové doklady se všemi náležitostmi přispívají k dobrému průchodu přes elektronické systémy správce daně, kde jsou faktury párovány a podrobeny různým testům z hlediska časových souvislostí, přenesení daňové povinnosti, povinností přiznat daň v návaznosti na uplatněný odpočet atd.

Případ, kdy společnost s ručením omezeným a její společníci uzavřou smlouvu o zápůjčce, je v praxi vcelku běžný. V následujícím příspěvku bychom se zabývali zejména daňovými souvislostmi a dopady tohoto postupu.

Společnost s r. o. požádala o udělení patentu pro svůj vynález. Přihlášku podala v listopadu 2018. V souvislosti s tímto zaplatila například náklady na patentové rešerše, poplatky patentovému úřadu za úplný průzkum, náklady na zastoupení, poplatek za podání přihlášky. Všechny tyto náklady eviduje účetní jednotka na účtu 041. Ze zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (č. 527/1990 Sb. ) vyplývá, že patent platí 20 let od podání přihlášky vynálezu a že účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Celkové náklady v patentovém řízení přesáhnou 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Hranici 60 000 Kč stanovila účetní jednotka rovněž jako hranici pro účtování o dlouhodobém majetku v účtové třídě 0. 1. Půjde automaticky o nehmotný majetek ve smyslu § 32a zákona o daních z příjmů ? Nebo jde o majetek vytvořený vlastní činností a je nutné si odpovědět na otázku dle § 32a odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o daních z příjmů , zda bude použit za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování? 2. Pokud půjde o nehmotný majetek ve smyslu uvedeného § 32a zákona o daních z příjmů , ke kterému dni se provede zařazení do užívání? Ke dni podání přihlášky nebo až dnem oznámení ve Věstníku? 3. Doba odepisování bude činit tolik měsíců, kolik bude zbývat do konce doby platnosti patentu (20 let od podání přihlášky) počínaje měsícem následujícím po měsíci uvedení do užívání? Nebo se doba odepisování zákonnou dobou platnosti patentu neřídí a bude činit 72 měsíců jako u ostatního nehmotného majetku dle § 32a odst. 4 zákona o daních z příjmů ?

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), již od dubna 2011 zavedl speciální ručení odběratele (plátce) za DPH nezaplacenou dodavatelem (plátcem). A to z důvodu potenciálního daňového úniku, nebo kvůli zjevně neobvyklé ceně. Účel byl jasný a žádoucí – omezení daňových úniků a zlepšení výběru DPH – nepříjemné ovšem bylo, že stát se takto začal hojit na nebohých odběratelích, které tak automaticky považuje za „spolupachatele“. A protože se tato novinka Finanční správě zalíbila a osvědčila, bylo a je ručení v DPH postupně rozšiřováno, naposledy o platby v tzv. virtuální měně.

Výslovné zakotvení principu zákazu zneužití práva v daňovém řádu – dokončení doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., * Mgr. Petra Šmirausová ** Ve druhé části příspěvku se autoři zaměřují na...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 10 Afs 34/2018-49

Dodavatel stavebních prací, který se stal zpětně plátcem DPH, musí vystavit daňové doklady v běžném režimu zpětně za rok 2018. Jakou povinnost mám jako odběratel těchto služeb? Musím takovou opravenou fakturu přijmout? Pokud ano: – Musím podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018 (původní faktura zněla na 70 000 Kč, nyní na 57 848 Kč + 12 125 Kč DPH), protože budu mít v nákladech méně, a uplatnit si DPH? To ale znamená, že budu mít penále od FÚ za pozdní doplatek daně z příjmů právnických osob bez vlastního zavinění; nebo – Neuplatním si DPH a mohu si ponechat 70 000 Kč v nákladech, bez opravy daňového přiznání – uplatnění DPH není povinnost, ale lze ho dát do nákladů?

Legislativní proces, na jehož konci má být do daňového řádu zakotven princip zákazu zneužití práva, je u konce. Prezident České republiky dne 15. března 2019 podepsal novelu daňového řádu poté, co Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky setrvala na původním návrhu zákona, který postoupila Senátu Parlamentu České republiky. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem č. 80/2018 Sb. Následující příspěvek shrnuje legislativní proces a analyzuje argumenty pro a proti přijetí výslovného zakotvení principu zneužití práva v daňovém řádu , které byly v průběhu tohoto procesu opakovaně vzneseny.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, čj. 7 Afs 8/2018-56