Dokumenty - strana 66

V odborné veřejnosti vyvolala značný zájem dvě rozhodnutí Ústavního soudu, která se týkala důvodů pro zahájení daňové kontroly. Po prvním rozhodnutí Ústavního soudu1 se jevilo, že je konec daňovým kontrolám, zahajovaným bezdůvodně, pouze z preventivních účelů. Jak bude dále uvedeno, daňová správa ani správní soudy ovšem tento přístup Ústavního soudu do své praxe nepřejaly a samotný Ústavní soud jim svým nedávným rozhodnutím2 v podstatě dal za pravdu. Aktuálně se tedy jeví, že daňové kontroly lze zahajovat bezdůvodně s jakýmkoliv daňovým subjektem. Je tomu ale opravdu tak? Článek se pokouší najít odpověď na tuto otázku.

V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy účetní jednotka obdrží dotaci (např. z fondů EU) v cizí měně. Dle obecných pravidel týkajících se dotací, představuje přijatá dotace do okamžiku jejího použití závazek vůči poskytovateli dotace, spočívající v podmínce, že bude dotace použita na stanovený účel. Tento závazek se účtuje po přijetí dotace na vrub bankovního účtu (221-Bankovní účty), souvztažně ve prospěch odpovídajícího účtu v účtové skupině 34-Zúčtování daní a dotací (např. 347-Ostatní dotace). Použití dotace je pak účtováno ve věcné a časové souvislosti na vrub tohoto účtu souvztažně ve prospěch účtu výnosů nebo jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku v závislosti na účelu poskytnuté dotace.

Pronájem prostor včetně zásob Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 10. listopadu 2011, ve věci C-464/10 Schriever, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: - §...

Nárok na odpočet z vynálezu a zneužití práva Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 27. října 2011, ve věci C-504/10 Tanoarch, s. r. o., dosud neuveřejněn...

Způsob odběru vzorků z výrobků při místním šetření v daňovém řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z e dne 22. července 2011, čj. 5 Aps 3/2011-101, www.nssoud.cz...

Domnívám se, že cílem a smyslem každého právního procesu, tedy i řízení daňového, by mělo být vydání spravedlivého rozhodnutí založeného na pravdivě zjištěném skutkovém stavu věci. Pravdivost poznání však může být do jisté míry korigována, příp. omezována pravidly či zásadami konkrétního řízení. V odborné literatuře se objevují protichůdné názory na to, zda je daňové řízení ovládáno zásadou materiální nebo formální pravdy. V tomto článku bych se proto pokusila shrnout a analyzovat zastávané názory a následně uzavřít, která z uvedených zásad má v daňovém řízení své uplatnění.

Daňový řád, část IX., Přezkumné řízení a obnova řízení JUDr. Jana Jarešová, Ph. D. 1 Přezkumné řízení Institut přezkumu, který spolu s účinností zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,...

Účetnictví je založeno na tzv. aktuálním principu, který znamená, že se jednotlivé transakce zobrazují v tom účetním období, ke kterému věcně přísluší, bez ohledu na to, kdy nastanou peněžní toky. Další účetní zásadou je tzv. matching princip, který představuje pravidlo přiřaditelnosti nákladů k výnosům či obráceně vztahující se k výkonům sledovaného účetního období. V mnoha případech obě tato pravidla zajišťují dohadné položky či časové rozlišování nákladů a výnosů. Existují však výjimky, kdy uvedená pravidla nelze dodržet; donedávna k nim patřily i dotace.

Místní poplatky (poplatek ze vstupného) Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. května 2011, čj. 1 Afs 5/2011-86, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 6 odst. 1 zákona...

Povolení splátek pro zaplacení daňového nedoplatku Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. dubna 2011, čj. 2 Afs 88/2010-70, www.nssoud.cz K předpisům: - § 60 odst....

Novelou zákona o dani z nemovitostí v roce 2009 bylo od zdaňovacího období roku 2011 umožněno spoluvlastníkům staveb, bytů a samostatných nebytových prostorů evidovaných v katastru nemovitostí přiznávat individuálně své spoluvlastnické podíly na těchto nemovitostech. Řešila se tak situace, kdy spoluvlastníci mezi sebou nekomunikují a nejsou schopni se dohodnout na společném podání daňového přiznání nebo na placení daně ze společných nemovitostí. Obdobný postup byl již dříve uplatňován u daně z pozemků, nyní se vztahuje na všechny nemovitosti. Zachována zůstává také možnost komunikovat se správcem daně prostřednictvím společného zástupce nebo společného zmocněnce. Přiznávání spoluvlastnických podílů na nemovitostech má vedle nesporných výhod pro poplatníky daně i svá úskalí. Seznamme se proto s těmito změnami blíže.

Zdanění elektronického přenosu zpráv pro finanční ústavy SWIFT Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 28. července 2011, ve věci C-350/10 Nordea Pankki Suomi, dosud neuveřejněn v...

Daň z převodu nemovitostí při jejich výměně na základě kupních smluv Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. května 2011, čj. 2 Afs 2/2011-62, www.nssoud.cz K...

Evropská komise pracovala na návrhu textu směrnice o společném konsolidovaném základu daně přes deset let. Ačkoliv návrh směrnice měl být publikován již v průběhu roku 2008, z nejrůznějších důvodů (především politických) došlo ke zveřejnění se zpožděním, a to 16. března 2011. Návrh společného konsolidovaného korporátního základu daně (CCCTB) lze považovat za skutečné unikum. Nebylo jednoduché vytvořit úplně nový daňový systém, pracovní skupina musela vzít v úvahu nespočet ekonomických, politických a rozpočtových konsekvencí, které zavedení systému bude bezpochyby mít. Vzhledem ke skutečnosti, že neexistují žádné mezinárodní zkušenosti s podobným projektem, je velmi těžké předvídat dopady. Proto ačkoliv již byla tato problematika mnoho diskutována na nejrůznějších fórech, bude diskutována i nadále. Podívejme se tedy v rámci série článků o CCCTB v první části na genezi, která návrhu směrnice předcházela.

V zákonu č. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád"), se změnilo pojetí prostředků „ochrany". Zatímco zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků"), znal pojem opravné prostředky, které členil na řádné a mimořádné,1 daňový řád zavedl kromě opravných prostředků pojem dozorčí prostředky. Mezi řádné opravné prostředky podle daňového řádu patří odvolání a rozklad.2 Mimořádným opravným prostředkem je pouze návrh na povolení obnovy řízení.3 Dozorčími prostředky je pak nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí,4 tady instituty zahajované z moci úřední. V tomto článku se budu zabývat řádnými opravnými prostředky.

Je prodej stavebního pozemku zdanitelným plněním? Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 15. září 2011, ve věci C-180/10 a C-181/10 Sgaby a KuZ a Jeziorska-KuZ, dosud...

Obec jako plátce DPH v rámci soukromoprávních vztahů Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2011, čj. 8 Afs 41/2010-144, www.nssoud.cz K předpisům: - §...

V tomto článku se budeme zabývat charakterem a procesním významem (ne)rozhodnutí o námitce podjatosti, vznesené vůči pracovníku správce daně. Zákonnost a kvalita řízení o vyloučení úřední osoby ze správního (daňového) řízení, vedeného k vznesené námitce podjatosti úřední osoby, může mít zcela zásadní dopady na meritorní rozhodnutí. Téma budeme ilustrovat na konkrétním případu, k němuž došlo při rozhodovací činnosti celních orgánů, vystupujících v postavení správce daně v době účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků. Předmětem tohoto příspěvku je především posouzení otázky, zda a případně za jakých podmínek může být meritorní rozhodnutí v daňovém řízení vydáno předtím, než je o vzn námitce podjatosti úřední osoby rozhodnuto (resp. rozhodnuto pravomocně).

Omezení podmínek pro vrácení nadměrného odpočtu Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 28. července 2011, ve věci C-274/10 Komise v. Maďarsko, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku...

Sledování daňové judikatury patří již řadu let do běžné činnosti daňových poradců, ale i samotných daňových poplatníků. Shrnutí aktuálních vybraných soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, jsou běžnou součástí časopisů zaměřených na daňovou problematiku. Obdobně daňoví poradci seznamují své klienty s větším či menším počtem zajímavých rozhodnutí. Přesto si jistě každý z nás již položil otázku, zda je konkrétní rozhodnutí možné zevšeobecnit a vztáhnout myšlenky v něm uvedené i na jinou (svoji) situaci. V tomto článku se krátce zamýšlíme nad tím, za jakých podmínek lze uvažovat o zobecnění rozhodnutí soudu, a kdy naopak je odůvodnění soudu relevantní pouze pro posuzovaný případ.