Základ DPH a jeho opravy - strana 7

Pravidelně se na stránkách Účetnictví v praxi setkáváte s texty rozebírajícími některá ustanovení zákona. V následujících měsících se zaměříme na zákon o dani z přidané hodnoty jako na celek a postupně jej projdeme. První díly budou patřit tuzemským obchodním operacím, pak přijdou na řadu přeshraniční transakce a závěrečných několik dílů bude věnováno správě této daně. Hned v úvodu se podíváme na její samotnou podstatu.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice dotací z pohledu daně z přidané hodnoty. Tato oblast je velmi významná v případě neziskových účetních jednotek, ale v praxi se s ní lze setkat také u účetních jednotek z podnikatelské sféry. Na úvod je vhodné předeslat, že pojem dotace vymezují zejména rozpočtové předpisy, konkrétně zákon č. 218/2000 Sb. , rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a to jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dále tento pojem nalezneme také v zákoně č. 250/2000 Sb. , rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Definice podle tohoto zákona je obdobná, jedná se o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Jedná se tedy zásadně o peněžní prostředky, které jsou poskytnuté na stanovený účel.

Použité zkratky: SDEU - Soudní dvůr Evropské unie ZDPH - zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 1. Účel příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení...

Cílem příspěvku je dosažení shody na rámcových pravidlech pro posouzení, které prodeje majetku jsou předmětem daně a které nikoli, jestliže tento majetek není obchodním majetkem plátce a k ekonomické...

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , jímž se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, byla upravena pravidla pro uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí s odloženou účinností oproti ostatním změnám, a to až od 1. 1. 2021. Nájem nemovité věci je pro účely zákona o DPH chápán jako poskytnutí služby, na kterou se vztahuje podle § 56a zákona o DPH osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Nájem nemovité věci však může být za splnění stanovených podmínek zdaňován, a chápán tedy jako zdanitelné plnění v základní sazbě daně. V článku je nejprve vymezen nájem nemovitých věcí pro účely DPH, a to v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a vymezení předmětu DPH a místa plnění u nájmu nemovitých věcí. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně u nájmu nemovitých věcí a podmínky, kdy nelze tento nájem osvobodit od daně. V závěrečné části článku jsou vysvětleny praktické dopady změny provedené s účinností od 1. 1. 2021, kdy se změní podmínky, za nichž bude možno nájem nemovité věci zdaňovat. Změna podmínek pro zdaňování nájmu nemovité věci bude mít také dopady při uplatňování nároku na odpočet daně ve vztahu k nemovitým věcem, jejichž nájmu se bude tato změna týkat, a to jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění aplikace institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky dle § 46 zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění, o dani z přidané hodnoty...

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. června 2020 ve věci C-146/19 SCT

V případě že plátce DPH poskytne určité plnění podléhající české DPH, je povinen k datu uskutečnění zdanitelného plnění odvést DPH bez ohledu na skutečnost, zda mu odběratel za dané plnění zaplatí. Odvod DPH totiž není postaven na principu úhrady za poskytnuté zdanitelné plnění, ale na bázi odvodu DPH při poskytnutí daného plnění, tedy nikoliv v okamžiku, kdy je za něj přijata úhrada, a také bez ohledu na to, zda je vůbec úhrada přijata. Každému plátci DPH tak může jeho odběratel vytvořit zásadní problém, a to v situaci, kdy mu za plnění neuhradí dohodnutou cenu, protože plátce DPH poskytující zdanitelné plnění musí odvést DPH na výstupu za takové plnění. Určitou možností, jak situaci řešit, je možnost plátce DPH požadovat „vrácení“ takto zaplacené DPH od finančního úřadu díky institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, kdy ale plátce DPH musí splnit řadu podmínek, aby k vrácení této DPH skutečně ze strany finančního úřadu došlo. Tento článek shrnuje základní pravidla pro institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.

Zákonem číslo 80/2019 Sb. došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), která se týká problematiky takzvaného „přenechání zboží k užití“. Tato změna měla odloženou účinnost na 1. 1. 2020. Byť se do příslušného ustanovení doplnila pouhá tři slova, jedná se pro územní samosprávné celky (dále jen „USC“) o záležitost s významnými dopady na aplikaci DPH v případě některých obchodů s nemovitostmi. V tomto příspěvku bych chtěl popsat možné dopady této změny a také navrhnout související možné účtování.

Odborová organizace VŠ pořádá letní dětské tábory. Činnost je vedena samostatně, v rámci této činnosti je plátcem DPH. V únoru se otvírají přihlášky. Na základě přihlášek rodiče obdrží zálohový doklad. Po zaplacení je vystaven daňový doklad, DPH je odvedeno ke dni přijetí platby. V důsledku koronaviru a hygienických nařízení je každý táborový turnus (původně 20 dnů) rozpůlen na 2x 10 dnů, aby se snížil počet dětí v kolektivu. Část úhrady za stravu a mzdy se rodičům vrací. Vysta­vu­jeme opravné daňové doklady. – 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového do­kladu bez podpisu rodičů o převzetí? 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového do­kladu bez podpisu rodičů o převzetí? – 10 % případů, hradí původní částku zaměstnavatelé z FKSP, tedy bez nároku na odpočet, hrazeno ze zisku, po zdanění, bez možnosti uplatnění nákladů. Opět: opravný daňový doklad musíme mít potvrzený odběratelem, přestože nejde o možnost uplatnění DPH na straně odbě­ratele? Potvrzení odběratele není nutné v případě vystavení ODD ze zákonných důvodů, což je v našem případě § 42 odst. 1 písm. a) zákona o DPH . Vracíme část platby za dětský letní tábor – strava, mzdy vedoucích, část režie. Jedná se zhruba o 20 % celkové platby za tábor.

Automobil je nezbytným pomocníkem zřejmě každého plátce DPH. Pro přepravní společnosti, opravny aut či prodejny nových vozidel, pak i hlavním zdrojem příjmů. Nebude proto na škodu, věnovat se mu v následujících řádcích podrobněji.

Dlužníka nemá většinou nikdo rád, o to víc plátce daně z přidané hodnoty, který nemá zaplacenou fakturu za svou ekonomickou činnost, ale státu již musel odvést zákonem vyčíslenou částku DPH. Případnou opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení bylo možné provést dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), platného do 31. 3. 2019.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 27. 6. 2019, čj. 10 Afs 71/2016-102

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2019 ve věci C-127/18 A-PACK CZ

V dnešním přehledu přinášíme mimo jiné dlouho očekávanou Informaci GFŘ k uplatňování DPH u poukazů a koordinační výbor, který reaguje na Informaci GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti. Dobré je vědět i o judikátu Sea Chefs, jehož závěry pomohou těm, kdo nestihli lhůtu pro odpověď v rámci řízení o vrácení daně z jiného členského státu.

Po dlouhé době jsem se zabývala tak jednoduchou záležitostí, jakou je záloha na zdanitelné plnění. Jenomže, po dvou měsících od úhrady zálohové faktury se smluvní strany dohodly, že smlouvu zruší a zaplacenou zálohu dodavatel vrátí odběrateli. Dle domluvy se záloha měla vrátit odběrateli do šesti měsíců od ústní domluvy, ale odběratel požadoval vystavení opravného daňového dokladu ke dni ústní domluvy. V daném případě se smluvní strany sice domluvily, že záloha bude vrácena, ale jak postupovat v případě, když dodavatel zálohu nevrací a odběratel si uplatnil nárok na DPH z daňového dokladu o přijaté platbě.

„Stokrát nic umořilo osla“, tak by se daly charakterizovat daňové změny roku 2019. Z novinek v daních zmiňme například zvýšení paušálních výdajů OSVČ, změny uplatňování DPH u poukazů, změny týkající se mzdové oblasti (zrušení karenční doby, zvýšení limitu pro srážkovou daň z malých odměn za práci…). I když bylo daňových změn poměrně dost, jedná se většinou spíše o „otravné“ drobnosti, jejichž záplava komplikuje a znejišťuje firemní praxi. V tomto příspěvku se podíváme na „drobnost“, která narušila letitý způsob výpočtu DPH.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.

V podvojném účetnictví s. r. o. evidujeme na účtu 052 poskytnutou zálohu na nákup hmotného majetku. Záloha byla zaplacena na základě proforma faktury a po obdržení dodavatelského daňového dokladu na zálohu jsme si nárokovali odpočet DPH v rámci daňového přiznání k DPH. Tato účetní operace proběhla v lednu roku 2016. Od konce roku 2016 je dodavatel v insolvenci. Tato záloha nebude nikdy vyúčtována (nedojde k dodávce zařízení), ani nebude dodavatelem vystaven opravný daňový doklad, záloha nebude nikdy vrácena. Vzniká nám povinnost dodatečného odvodu DPH z titulu dlouhodobě nevyúčtované zálohy, s odkazem zejména na § 74 zákona o DPH ? Pokud ano, v jakém okamžiku (v daňovém přiznání k DPH za jaké období)?