Změny v předpisech - strana 26

Dne 26. 6. 2020 vstoupil v platnost zákon č. 285/2020 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Zmíněný zákon přináší do oblasti pracovního práva velkou řadu změn, které z části nabyly účinnosti již dne 30. 7. 2020 a z části nabydou účinnosti ke dni 1. 1. 2021. Cílem tohoto článku je podat výčet nejdůležitějších změn, které novela zákoníku práce přináší. Výčet změn uvedených v tomto článku však není, vzhledem k rozsahu novely zákoníku práce a tohoto článku, úplný, nicméně změny zde uvedené jsou dle autora pro praxi nejdůležitější.

Dnem 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb. , kterým se mění trestní zákoník , trestní řád a některé další zákony (dále jen „novela 333/2020 Sb. “), který přinesl zdánlivě kosmetické změny trestněprávních předpisů, ovšem v širších souvislostech nepochybně změny poměrně zásadní. Pojďme si ty nejpodstatnější změny, které mají samozřejmě přesah i do trestního práva daňového, ve stručnosti představit.

V prvním podzimním úvodníku Účetnictví v praxi navzdory kazícímu se počasí a novým a novým opatřením v boji proti pandemii koronaviru opět přinášíme novinky ze světa účetnictví a daní. Hlavním tématem našeho příspěvku tentokrát bude zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, dále také krátce zmíníme posunutí účinnosti oznamovací povinnosti dle DAC 6 a změnu interpretace Národní účetní rady.

Dne 6. 8. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 333/2020 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád ), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela“), která mění ukládání peněžitého trestu, zvyšuje hranici škody způsobené trestním činem a zavádí další důležité změny. Novela nabývá účinnosti od 1. 10. 2020.

Se skončením letních prázdnin vám opět přinášíme příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí ze světa účetnictví a daní, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Na úvod se krátce vrátíme ke zmatkům vyvolaným naprostou dezinterpretací posunu lhůty pro podání daňového přiznání, připomene opětovnou povinnost hrazení záloh na sociální a zdravotní pojištění, přiblížíme posun v legislativním projednávání zrušení daně z převodu nemovitých věcí, krátce se zmíníme o prodloužení programu Antivirus a v neposlední řadě nastíníme vládní návrhy na zavedení tzv. „kurzarbeitu“ a zrušení superhurbé mzdy.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání dne 7. 5. 2020 rozhodla s účinností od 11. 5. 2020 o snížení repo sazby z dosavadní výše 1,00 % na 0,25 %. V roce 2020 šlo o již čtvrtou změnu repo sazby, ke které ČNB podle svého prohlášení ze 7. 5. 2020 přistoupila mimo jiné i s ohledem na negativní vývoj české ekonomiky v souvislosti s šířením viru SARS-CoV-2.

Jak jsme vás již dříve informovali , v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.

Daňový řád byl v nedávné době obohacen o novelu, která nabyde účinnosti 1. 1. 2021. Počínaje tímto datem dojde k mnoha větším či menším změnám. Smyslem tohoto článku je poukázat na ty nejdůležitější a nejzajímavější z nich. Samotná novela je pomyslným druhým pokusem. Ten první skončil neslavně dne 22. 4. 2020, kdy Poslanecká sněmovna nedokázala obhájit svou původní verzi zaslanou do Senátu. Hlavním bodem sváru se přitom stala lhůta pro vrácení odpočtů daně z přidané hodnoty, kterou Ministerstvo financí chtělo prodloužit z 30 na 45 dní. Aktuální novela prováděná zákonem č. 283/2020 Sb. , je tak druhým pokusem, který již od předešlé kontroverze zcela upustil. To mu zajistilo relativně hladký průchod legislativním procesem.

Dne 13. 2. 2020 byla v částce 16 Sbírky zákonů publikována novela zákona o obchodních korporacích – zákon č. 33/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále také „ZOK “), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. , a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2021. Z doprovodných změnových zákonů týkajících se účetnictví, uvedeme změny v zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZÚ “), a zákonu č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v části týkající se zveřejňování účetní závěrky.

K zmírnění nepříznivého dopadu epidemiologických opatření na podnikající fyzické a právnické osoby byla přijata i opatření v odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se přijatá opatření týkají odpuštění plateb záloh na pojistné, snížení odvodu pojistného za rok 2020 a odpuštění penále. Zejména pro OSVČ s nízkými příjmy jsou tato opatření významnou pomocí, neboť odvodová povinnost u pojistného na sociální pojištění za rok 2020 se jim může snížit až na polovinu. Přitom administrativně je uplatnění těchto opatření pro OSVČ jednoduché.

Bez opakování historického vývoje a přístupů k jednomu ze základních problémů právní filozofie, tedy zkoumání střetu přirozenoprávního myšlení s pozitivně právními názory, je nutno si přiznat, že současná situace jak v legislativě ve smyslu tvorby a přijímáních právních předpisů, zejména zákonů, tak i v jejich interpretaci, je velmi složitá a lze říci přímo nepřehledná. To se týká beze zbytku, někdy i větší měrou, procesních pravidel pro odlišná řízení. Nelze zde ani rozebírat veškeré vlivy způsobující tento nežádoucí stav, ale pokusme se aspoň zrekapitulovat něco z vývoje interpretace daňového řádu při změně stavu dogmatického pozitivně právního výkladu zákonů v devadesátých letech minulého století, jenž je příslušný exegetickému pozitivismu, na současné přiklánění se k přirozenoprávnímu myšlení a analytickému pozitivismu spojenému s anglosaskou právní kulturou. Na počátku příštího roku nabude účinnosti poměrně zásadní novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, provedená zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který se stal platným 26. 6. 2020 a v účinnost vstupuje dnem 1. 1. 2021. To lze v tomto okamžiku považovat za aktuálně poslední stupeň legislativního vývoje daňového procesu k dnešnímu dni.

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

V příspěvku uveřejněném v rámci expertních příspěvků č. 2/20201) jsem se zabývala změnami, které přinesla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. v právní úpravě obchodních společností. V tomto článku se budu zabývat významnými změnami v právní úpravě družstev provedené dvěma novelami zákona o obchodních korporacích – zákonem č. 33/2020 Sb. a zákonem č. 163/2020 Sb. Změny provedené uvedenými novelami v právní úpravě družstev jsou poměrně rozsáhlé. Škoda jen, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dosáhnout shody o úpravě vypořádacího podílu v bytových družstvech, která je více než potřebná a která by odstranila přetrvávající stav právní nejistoty v této citlivé oblasti.

Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) byl již dvakrát v průběhu krátké doby novelizován. Poprvé to bylo zákonem č. 234/2020 Sb. , který rozšířil uplatnění kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným o druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Druhá novela provedená zákonem č. 262/2020 Sb. především rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu i pro společníky malých s. r. o. (dále také „s. r. o.“), postižené šířením epidemie SARS-CoV-2, a to ve výši nároku společníka na kompenzační bonus 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč, pokud jde o společníka s. r. o., jejíž činnost je omezena v důsledku šíření epidemie SARS-CoV-2 a vládních opatření v souvislosti s koronavirem, a to po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020. Tato novela rovněž upravuje některé odstavce vlastního zákona o kompenzačním bonusu ve znění jeho první novelizace.

V tomto vydání legislativních novinek přinášíme nejnovější informace o legislativním vývoji v oblasti daní a účetnictví. Na rozdíl od předchozích několika vydání se již trochu odpoutáme od nové legislativy vztahující se k pandemii koronaviru. O této legislativě projednávané zrychleně, ve stavu legislativní nouze jsme Vás totiž již průběžně podrobněji informovali v předchozích měsících. Nyní tedy již jen v krátkosti shrneme informace o balíčku daňových změn, který byl v této souvislosti nedávno publikován ve Sbírce zákonů. V případě zájmu o tuto oblast doporučujeme nahlédnout i do předchozích vydání tohoto časopisu.

Zákonem číslo 80/2019 Sb. došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), která se týká problematiky takzvaného „přenechání zboží k užití“. Tato změna měla odloženou účinnost na 1. 1. 2020. Byť se do příslušného ustanovení doplnila pouhá tři slova, jedná se pro územní samosprávné celky (dále jen „USC“) o záležitost s významnými dopady na aplikaci DPH v případě některých obchodů s nemovitostmi. V tomto příspěvku bych chtěl popsat možné dopady této změny a také navrhnout související možné účtování.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali některé další změny, které do právních předpisů přinesla pandemie koronaviru. Zaměřili bychom se na změny, které byly přijaty v průběhu května a června a které mohou mít dopad i na neziskové subjekty.