Dokumenty - strana 5

Zdravotní pojištění nefunguje v našem společensko-ekonomickém prostředí izolovaně, ale je navázáno na spoustu dalších právních předpisů (dále uváděné právní normy jsou zásadně míněny ve znění pozdějších předpisů). Takže například nástup zaměstnance do zaměstnání na základě pracovní smlouvy vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “). „Rozhodné částky“ 4 000 Kč a 10 000 Kč, důležité především u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nenaleznete v právní úpravě zdravotního pojištění – v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6 se pro účely zdravotního pojištění pracuje s pojmem započitatelný příjem. A právě částky 4 000 Kč, resp. 10 000 Kč si zdravotní pojištění pomocně přebírá z § 6 odst. 2 a § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění “). V ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), je definováno tzv. nekolidující zaměstnání, což v podmínkách zdravotního pojištění umožňuje zaměstnávání osob s příjmem do poloviny minimální mzdy a odvod pojistného z dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočítávat a doplácet pojistné do zákonem stanoveného minima.

Plátci mají již od 1. 1. 2016 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) povinnost předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Zatímco daňové přiznání je plátce povinen podat i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň, podobné pravidlo při podávávání kontrolních hlášení neplatí. Plátce tedy není povinen podávat nulová kontrolní hlášení, ačkoli v některých případech, jak je vysvětleno v dalším textu, je z praktických důvodů pro plátce výhodnější a bezpečnější nulové kontrolní hlášení podat. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny možné postupy v případě, kdy plátci nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat.

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání další příjmy od druhého zaměstnavatele, a to především na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada osob pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku se zaměříme na otázky související se zdaněním těchto příjmů včetně účasti „dohodářů“ na nemocenském, sociálním a zdravotním pojištění v roce 2023.

Poskytování daňové úlevy na manželku představuje významnou složku celkové platby daní fyzických osob, a je proto důležité znát všechna pravidla pro poskytování této podpory.

Tohle dilema nás v běžném civilním životě ani nenapadne, natož abychom v tom viděli nějaký problém. Po roce vítězoslavně uvítáme v domě/bytě vyprošeného řemeslníka, který nám přišel zvelebit koupelnu. Vymění vanu za sprchu, záchod s nohou nahradí praktičtější zavěšený, bílé kachličky na zdi zastoupí duhové, podlahové lino vystřídá velkoplošná dlažba, popraskané malé umyvadlo uvolní místo většímu a centrální osvětlení vystřídá nepřímé lištové. Poděkujeme, zaplatíme roční průměrnou mzdou a hotovo. Pokud by ale šlo o koupelnu sloužící podnikatelské činnosti nebo k nájmu, bylo by nutno pečlivě posoudit, zda došlo k tzv. technickému zhodnocení, které se coby investice daňově uplatní postupně formou odpisů, nebo o opravu, která je ihned daňově uznatelná.

Správné a průkazné doložení jízd pro služební potřebu a obdobných plnění nemusí být vždy jednoduché. V praxi jde o mnoho činností, které nejsou vždy bezprostředně po jejich uskutečnění zaznamenány, svou roli hraje také to, že v mnohých případech jde o položky individuálního charakteru, kde chybí případná nestranná osoba, která je může potvrdit. Sporům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury.

Členské státy EU se dohodly na zavedení minimální efektivní sazby daně a dne 23. 12. 2022 vstoupila v platnost směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin. Tato směrnice EU, která odpovídá koncepci OECD, musí být proto do konce roku 2023 transponována do vnitrostátního práva jednotlivých členských států.

Návrh rozsáhlé novely zákona o přeměnách navazující na změny evropské legislativy, která nyní čeká na projednání vládou ČR, si klade za cíl mj. snížení administrativní zátěže a zapracování podnětů z praxe. S vítanými změnami, které přibližují byrokratické procesy přeměn k principům dnešního digitalizovaného života, jsou však spojeny i kontroverzní snahy navrhovatelů, díky nimž se návrhu již začalo přezdívat Lex ČEZ.

V minulém článku jsem osvětlil základní varianty kontrolní činnosti u příjemců dotačních prostředků, její druhy a procesní režimy. Na toto téma navážu osvětlením toho, jaké postupy dle zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech (dále jen „RozPr“), jsou při zjištění nedostatků aplikovány. Ty lze rozdělit dle toho: - zda se aplikují před vyplacením dotačních prostředků, nebo po jejich vyplacení, - zda lze zjištěné nedostatky odstranit nápravou vadného stavu, nebo vrácením peněžních prostředků, a - zda postihují porušení podmínek v rozhodnutí o přiznání dotace, nebo již jednání související s podáním žádosti o přiznání dotace.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené v Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

V současnosti mohou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách: - zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, - zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek), - poskytování peněžitého příspěvku na stravování. V článku se zaměříme na daňové řešení výše uvedených možností stravování v roce 2023 s uvedením příslušných hodnotových limitů pro daňové osvobození u zaměstnance a pro uplatnění daňových výdajů u zaměstnavatele.

V poslední době několika týdnů jsme svědky takřka denní tiskové masáže o záměru naší vlády zvýšit daň z nemovitých věcí. Ano, vláda České republiky na doporučení Národní ekonomické rady skutečně otevřeně ústy ministra financí pana Stanjury proklamuje záměr zvýšit daň z nemovitých věcí, tedy například mimo jiné i bytů či chat v osobním vlastnictví, ale i dalších objektů pro různé druhy podnikatelského využití. Cílem tohoto mého článku není tentokrát odpovědět na otázku, zda je tato cesta správná, ale spíše jakým způsobem do budoucna co nejlépe využít dostupných informací, zejména pak v rámci evidence v katastru nemovitostí tak, abychom byli schopni výši daně z nemovitých věcí správně stanovit, a tím se nejen vyhnout případným rizikům doměrků ze strany správce daně, ale na druhé straně také zbytečně takříkajíc tuto daň nepřeplácet.

Evropská komise představila dne 8. 12. 2022 návrh Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh se týká nových pravidel daňové transparentnosti, která se mají vztahovat na všechny poskytovatele služeb zprostředkovávající transakce s kryptoaktivy pro zákazníky v EU. Tato nová aktualizace (označovaná také jako „DAC 8“) by doplnila Nařízení o trzích s kryptoaktivy, upravující podmínky přístupu na trh EU s kryptoaktivy a pravidla proti praní špinavých peněz.

Správná formulace plné moci je důležitá nejen pro daňový subjekt, ale i pro správce daně. Pokud ji nesprávně posoudí, může se mu stát, že bude doručovat své písemnosti do nesprávných rukou či jednat s neoprávněnou osobou, což může způsobit nezákonnost některých jeho kroků. Zajímavým rozsudkům z této oblasti se budeme věnovat v následujícím příspěvku.

Dostane-li se daňový poplatník do situace, kdy je mu správním orgánem v rámci daňového řízení způsobena škoda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem konkrétního správce daně, nezbývá mu poté zpravidla nic jiného, než tento svůj nárok postupem stanoveným zákonem č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“) uplatnit u orgánu jednajícího za stát ve věci škody. V případě, že škoda vznikla v rámci daňového řízení, které bylo vedeno konkrétním správcem daně, bude tímto orgánem Ministerstvo financí.

Je obecně známo, že v rámci fungování veřejných rozpočtů dochází k přerozdělování značného množství veřejných prostředků (ať již původu tuzemského, nebo evropského) formou dotací, a to na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ) (dále jen „RozPr“). 1) Pokud jde o samotnou fázi získání dotace, řízení o ní je upraveno v § 14g-14p RozPr, které je zakončeno (v případě vyhovění žádosti) právě rozhodnutím dle § 14 RozPr , event. uzavřením dohody dle § 17 RozPr . V případě, kdy nedojde k udělení dotace, je pak řízení o žádosti zastaveno dle § 14j odst. 4 RozPr , event. je žádost částečně nebo zcela zamítnuta dle § 14m odst. 1 písm. b) a c) RozPr .

V minulém roce byla v oblasti silniční daně provedena řada změn za účelem jejího zjednodušení a mnoho daňových subjektů přestalo být jejími poplatníky. V zákoně č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, (dále jen „zákon o dani silniční “), však stále existují některá ustanovení, která nejsou výkladově jasná a dle našich zkušeností bývají i předmětem nepříjemných a zdlouhavých daňových kontrol. Jedním z těchto ustanovení je i § 12 zákona pojednávající o slevě na dani u kombinované dopravy, zejména pak text uvedený v jeho odstavci 1 písm. a).

Dlouhodobou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda na 17 300 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2023 z této nové částky.

Podobně jako podnikatel používá k pracovní cestě v rámci své podnikatelské činnosti nejen vozidlo vložené do obchodního majetku, ale i své soukromé vozidlo, může i zaměstnanec k pracovní cestě použít nejen služební vozidlo svého zaměstnavatele, ale i své vlastní soukromé vozidlo. V článku se podíváme nejdříve na řešení této otázky v zákoníku práce a následně si na příkladech ukážeme, jak může zaměstnanec v tomto případě uplatnit náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů většiny států. Pokud jsou plátce i příjemce příjmu usazení v jedné zemi, pak je nasnadě, že na jeho zdanění má nárok pouze dotyčný stát. Problém nastává, když platba překročí hranici. Stát plátce příjmu si bude činit nárok na daň, jelikož důvod (zdroj) platby obvykle leží právě tam, například továrna, pronajímaná budova či zákazníci. Ovšem i druhý stát, kde je usazen příjemce, bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro obě země – uzavírají státy smlouvy zamezující dvojímu zdanění. Podíváme se na praktickou stránku věci, jak si mají se zahraničními příjmy poradit naše obchodní korporace v přiznání české daně z příjmů.