Články - strana 297

Telefonní karty Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 3. května 2012, ve věci C-520/10 Lebara Ltd, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -§ 36a zákona...

Rozsudek vydaný po prekluzi Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 29. března 2012, ve věci C-500/10 Ufficio IVA di Piacenza, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku Článek...

Ústřední částí správy daní je vlastní nalézací řízení, v rámci něhož se nalezne (stanoví, vyměří, doměří) daň. Je upraveno v hlavě IV, části třetí zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony (dále jen „daňový řád“).

Pokračování z předcházejícího čísla

Promlčení daňového nedoplatku (běh promlčecí lhůty a nový daňový řád) Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. února 2012, čj. 1 Afs 14/2012-24, www.nssoud.cz K předpisům:...

Soukromé využití budovy Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 29. března 2012, ve věci C-436/10 BLM SA, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -§ 56...

Od 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o zaměstnanosti“), která posunula „švarcsystém“ za hranice výkonu legální práce a významně zpřísnila postihy za jeho využití. Novelizace zákona o zaměstnanosti souvisí s novelou zákoníku práce (ZP), kterou se upřesňuje pracovněprávní definice závislé práce. Ve smyslu novely zákona o zaměstnanosti je od 1. ledna 2012 považován „švarcsystém“ za výkon nelegální práce a zvýšily se sankce za nelegální práci. Cílem nové legislativní úpravy byla snaha o vymýcení rozšířeného používání švarcsystému posílením odstrašujícího účinku hrozících sankcí. Na druhé straně je však švarcsystém výhodným systémem odměňování spolupracujících fyzických osob, a to na straně zaměstnavatele, který není povinen hradit pojistné na veřejnoprávní pojištění, tak i na straně zaměstnance, který hradí nižší daň z příjmů (pokud aplikuje výdajový paušál), a tím často i nižší pojistné na veřejnoprávní pojištění. Bohužel se neudála žádná legislativní změna v oblasti sbližování nákladovosti závislé práce a činnosti osob samostatně výdělečně činných (dále „OSVČ“).

Nárok na odpočet daně u majetku, který není v okamžiku odpočtu využíván k ekonomické činnosti Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 22. března 2012, ve věci...

Cena obvyklá Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 26. dubna 2012, ve věci C-621/10 Balkan and Sea Properties ADSITS a C-129/11 Provadinvest OOD, dosud neuveřejněn v...

Nerealizované kurzové zisky nejsou příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů Ing. Tomáš Zatloukal, LL. M. Mgr. Lenka Krupičková, LL. M. Shrnutí I. Daně lze stanovit pouze na...

Okamžik vzniku zdanitelného plnění při využití opčního práva Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2012, čj. 2 Afs 58/2011-67, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 3...

Odůvodnění rozhodnutí správce daně a jeho soudní přezkum Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2012, čj. 1 Afs 78/2011-184, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 40...

Nárok na odpočet z dokladů vystavených na společníky Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 1. března 2012, ve věci C-280/10 Kopalnia Odkrywkowa Polski, dosud neuveřejněn v...

Demontáž staré lodi Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 26. dubna 2012, ve věci C-225/11 Able UK Ltd, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -§...

I když se úvodem sluší připomenout, že historicky byl katastr nemovitostí založen právě pro potřeby zdanění pozemků, nebudeme zde uvádět obecné informace ani historické údaje o vývoji katastru nemovitostí, které jsou snadno dostupné, např. na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Smyslem tohoto příspěvku je informovat o významu katastru pro daň z nemovitostí a o využití údajů katastru při vyplňování daňového přiznání. Upozorníme také na specifika některých druhů nemovitostí, u nichž se údaje uvádějí jinak, než jak jsou evidovány v katastru nemovitostí.

Poměrně zásadní otázkou, která ovlivňuje významně celý průběh insolvenčního řízení, je otázka dispozičních oprávnění k majetkové podstatě dlužníka v úpadku a s tím souvisejících aspektů správy daní. Nelze proto pominout skutečnost, že správce daně, který vede daňové řízení ohledně daňové povinnosti dlužníka v úpadku, by měl po celou dobu trvání insolvenčního řízení jednat s tou osobou, která má dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka v úpadku. Jakékoli opomenutí či nedocenění této otázky v návaznosti na samotný průběh insolvenčního řízení pak může mít nedozírné následky na samotnou efektivitu správy daní u tohoto typu daňových subjektů a může pochopitelně nejen samotnému správci daně, který vede daňové řízení, ale i celé řadě dalších subjektů, zkomplikovat zásadním způsobem správu a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení.

Poskytování cestovních náhrad zaměstnancům upravuje zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), nejen v části sedmé, ale i v dalších ustanoveních. Pro poskytování cestovních náhrad zaměstnancům zaměstnavatelů uvedených v § 190 odst. 3 zákoníku práce (dále jen „státní a příspěvková sféra") jsou v zákoníku práce stanovena v zásadě pevná pravidla (viz § 173 zákoníku práce), pro zaměstnance zaměstnavatelů neuvedených v § 190 odst. 3 zákoníku práce (dále jen „podnikatelská sféra") v zásadě platí, že jim zaměstnavatel může poskytnout i náhrady jiné a vyšší, za cestovní náhrady se však podle § 156 odst. 3 zákoníku práce považují pouze náhrady poskytnuté zaměstnanci v souladu s § 152 zákoníku práce.

Osoby s trvalým pobytem na území České republiky mají svůj pojistný vztah řešen nejčastěji formou zaměstnání. Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, pokud je zaměstnancem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují - mimo výjimek - osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Různé formy pracovněprávních vztahů, případně ve vazbě na výkon samostatné výdělečné činnosti, způsobují ve zdravotním pojištění vznik situací, vyžadujících řešení jak z hlediska placení pojistného, tak při plnění ostatních zákonných povinností. Následující přehled charakterizuje běžně se vyskytující varianty v aktuálně platných právních podmínkách.

S účinností od 1. 7. 2008 začal v České republice platit zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev (dále také jen „zákon o přeměnách“), který vyčlenil dosavadní právní úpravu přeměn obchodních společností a družstev z materie obchodního zákoníku a zavedl novou komplexní úpravu přeměn. Od počátku své účinnosti byl zákon o přeměnách novelizován zákonem č. 215/2009 Sb. a zákonem č. 227/2009 Sb. , obě tyto novelizace však přinesly pouze drobné změny. Dne 1. 1. 2012 však nabyla účinnosti v pořadí třetí novelizace zákona o přeměnách provedená zákonem č. 355/2011 Sb. , která je na rozdíl od novelizací předchozích značně rozsáhlá a přináší mnohé zásadní koncepční změny. V tomto příspěvku jsou zmíněny některé nejvýznamnější změny obecných institutů týkajících se přeměn obchodních společností a družstev, které nová právní úprava přináší.

Dochází-li k převodu majetku mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným na jedné straně a spřízněnou osobou1 na straně druhé a hodnota převáděného majetku dosahuje alespoň výše jedné desetiny základního kapitálu společnosti, musí hodnotu (cenu) tohoto majetku určit znalec jmenovaný soudem (§ 196a odst. 3 obchodního zákoníku). V praxi je tento požadavek relevantní zejména při převodech majetku mezi společností a některým ze společníků či jinou koncernovou společností. Pokud cena převáděného majetku nebyla určena znalcem jmenovaným soudem, byla taková smlouva o převodu podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky vždy absolutně neplatná. Tyto závěry nyní Nejvyšší soud ve svém rozsudku spis. zn. 31 Cdo 3986/2009 částečně revidoval.