Články - strana 300

VÝZVA K ODSTRANĚNÍ POCHYBNOSTÍ dotaz 61/12 Dagmar Masná Fyzické osobě, plátci DPH, vznikl za 3. čtvrtletí 2011 nadměrný odpočet DPH ve výši 500 000 Kč, a to z důvodu...

UPLATNĚNÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY dotaz 186/12 Ing. LadislavPitner Naše firma (plátce DPH v České republice) je subdodavatelem pro dodavatele (česká firma, plátce DPH). Předmětem subdodávky je pokládka dlažby...

V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2012 jsme se seznámili s tiskopisem přiznání k DPH a ukázali si, jak do něj uvést nejčastější daňové případy – odpočtu daně na vstupu z nákupů zboží/služeb od plátců v Česku a naopak přiznání daně na výstupu z prodejů zboží/služeb v České republice. Názorně řečeno, zabývali jsme se pouze sytě zeleně podbarvenými řádky přiznání k DPH, kterým je aktuálně tiskopis 25 5401 MFin 5401 – – vzor č. 17. V dnešním pokračování se podíváme na složitější případy, s nimiž se potýkají plátci DPH v průběhu kalendářního roku. Zapojíme tak do hry i některé další řádky přiznání, které jsou vybarveny světle zeleně, přičemž ale plátci vyplňují jen prázdná bílá okénka.

Problematika opravy základu daně a výše daně je předmětem častých dotazů nejen z pohledu DPH, ale i v návaznosti na postup při zaúčtování těchto specifických účetních případů a byla v minulosti již diskutována. Cílem tohoto příspěvku je zaměřit se na opravy základu daně a výše daně vázané na poskytnutí skonta za dřívější úhradu faktury, opravu nesprávně uplatněné výše DPH a opravy základu daně a výše daně vztahující se ke zdanitelným plněním, jejichž předmětem jsou stavební práce, které s účinností od 1. 1. 2012 podléhají režimu přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce. K vybraným příkladům je doplněn i postup z hlediska účetního.

NEHMOTNÝ MAJETEK V DAŇOVÉ EVIDENCI dotaz 170/12 Ing. Jiří Nigrin Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, účtuje například částku ve výši 170 000 Kč za licenční poplatek (nehmotný majetek)...

JUDr. Ing. Hana Skalická, Ph.D., BA, advokátka, PETERKA & PARTNERS v.o.s. advokátní kancelář1, vedoucí Katedry finančního a daňového práva ŠKODA AUTO a.s. Vysoké školy Tento rozsudek se týkal situace doměření daně z příjmů fyzických osob na základě pomůcek. Na tom samotném by nebylo nic až tak zvláštního, nicméně velmi zajímavým je právě důvod tohoto doměrku: padělání účetnictví samotnou účetní a následná rekonstrukce účetnictví účetní firmou. O co přesně v tomto případu šlo?

Kamerové systémy – dobrý pomocník, ale… Mgr. Štěpán Horkýadvokátní koncipient Kamerové systémy - v současné době poměrně hodně rozšířený a zřejmě i jeden z nejúčinnějších způsobů ochrany majetku a...

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb. "), a jeho dodržování účetními jednotkami bývá často diskutovaným tématem. Plnění příjmů a výdajů rozpočtu je, v souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb. , o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, jednou z oblastí, na kterou se auditor musí při provádění přezkoumání hospodaření povinně zaměřit.

Účet 403 Dotace na pořízení DM1 a nevyřešené otázky k odpisování u ÚSC2 – problémy z praxe

Postupy dle zákona o veřejných zakázkách po novele z 31. 1. 2012 II. část Mg. Pavel Bláha Profil zadavatele Profilem zadavatele je po úpravě míněn elektronický nástroj, prostřednictvím kterého...

V následujícím příspěvku bych chtěl uvést přehled příjmů osvobozených od daně z příjmů právnických osob, které se mohou v praxi neziskových poplatníků nejčastěji vyskytnout. Pokud se jedná o příjmy osvobozené od daně, znamená to, že sice předmětem daně z příjmů jsou, ale zpravidla za splnění určitých podmínek se z nich daň z příjmů neplatí. Tyto příjmy jsou součástí výsledku hospodaření, který se uvádí na řádku č. 10 daňového přiznání, tyto příjmy či výnosy budou vyloučeny na řádku č. 110 daňového přiznání. Náklady či výdaje vynaložené na tyto příjmy či výnosy však musí být současně ze základu daně vyloučeny, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP").

Navazujeme na první díl příspěvku (publikovaného v č. 4/2012) a pokračujeme zdaněním autorských honorářů a také pojistným z autorských honorářů.

Je výhodné přemístit sídlo obchodní společnosti z členského státu EU do ČR? Mgr. Michaela Folberováadvokátka S účinností od 1. 1. 2012 je možné podle novely českého zákona o přeměnách...

Navazujeme na předchozí díl příspěvku o transferech publikovaný v č. 4/2012 tohoto časopisu.

Kapitálové společnosti - s. r. o. a a. s. - jsou zakládány za účelem relativně bezpečného podnikání jejich společníků, přičemž hnacím motorem je - ostatně jako u ostatních forem podnikání - zisk. Přirozenou snahou společníků je pak tento zisk v požadované míře převést a spotřebovat v jejich prospěch. V potaz by ovšem měla být primárně brána ekonomická hlediska, aby činnost dotyčné firmy byla dlouhodobě udržitelná. V zájmu věřitelů přitom stanoví obchodní právo jisté omezující podmínky pro výplatu zisku. Po zdárném průchodu právní stránkou věci je pak navazující problematikou správné daňové posouzení a zaúčtování rozdělení zisku.

Zásoby tvoří podstatnou část oběžného majetku podniku. Jedná se o majetek krátkodobé povahy s dobou použitelnosti kratší než jeden rok. Do zásob patří hospodářské prostředky, které se v účetní jednotce jednorázově spotřebovávají při plnění jejích úkolů (materiálové zásoby), které jsou vázány ve výrobě (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby), které plněním těchto úkolů vznikají (výrobky) a které účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje (zboží).

Zemědělské družstvo vede podvojné účetnictví a je plátce DPH. V roce 2005 jsme koupili od dodavatele mléčnou kvótu za pořizovací cenu 210 000 Kč, která byla za tuto cenu zařazena do dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen „DNM“) na účet 017 000. Kvótu jsme ale neodepisovali. V letošním roce nám byla kvóta ( jak nakoupená, tak přidělená SZIF) odejmuta z důvodu ukončení chovu dojných krav. Nakoupenou kvótu potřebujeme vyřadit z DNM a nevíme, zda je to možné daňově nebo nedaňově.

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

Plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti (a od 1. 1. 2012 nově i u dohod o provedení práce) je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“ ), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Společnost svolává valnou hromadu v březnu následujícího roku po účetní závěrce. Za rok 2007 schválila na valné hromadě v 3/2008 výplatu zisku. Zisk 1 000 si ale nevyplatila a sraženou daň 15 % odvedla v 5/2008 na FÚ (uvedla ve vyúčtování). V roce 2009 za rok 2008 výplatu zisku schválila až na mimořádné VH v 11/2009, zisk vyplatila 1000 a 15 % a daň odvedla ve 12/2009 (uvedeno ve vyúčtování roku 2009). Za rok 2009 výplata zisku nebyla uvažována. Ve 3/2011 podáno vyúčtování na srážkovou daň z dohod o práci za rok 2010. V 9/2011 podáno dodatečné vyúčtování za rok 2010 s předpisem 150, což je chybně (tato částka uvedena omylem již ve 12/2009). Je možné podat k dodatečnému vyúčtování za rok 2010 opravu tak, aby byl předpis na FÚ stornován? Z logiky valných hromad vyplývá, že zisk za rok 2010 nemohl být schválen dříve než v roce 2011, tedy i výplata je možná až v roce 2011 a v tomto roce by měla být i odvedena srážková daň. Docela jsem se do toho zamotala.