Články - strana 296

Jsme plátci DPH. Od jiného plátce DPH jsme obdrželi fakturu na revizi a opravu výtahu. Na tomto jednom daňovém dokladu jsou dvě plnění: revize s vyčíslením 20% DPH a druhé plnění – oprava výtahu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je to správně nebo měl dodavatel: a) Vystavit dva samostatné daňové doklady, jeden na revizi s 20 % DPH a druhý na opravu výtahu v režimu přenesení daňové povinnosti? b) Vystavit jeden doklad, kde celé plnění – revize i oprava budou v režimu přenesení daňové povinnosti? Pokud by jejich již vystavený doklad byl správně, tak jak zajistíme dodržení zákona, který nám ukládá povinnost pro možnost odečtu DPH u běžného zdanitelného plnění držení daňového dokladu, když práce proběhly v únoru a doklad jsme obdrželi v březnu. Revize by potom spadala do běžného režimu, takže zdanitelné plnění pro odečet by bylo v březnu, ale u přenesení daňové povinnosti je zdanitelné plnění v únoru a na tato dvě plnění máme jeden daňový doklad.

V již třetí části seriálu pro začínající účetní se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování především dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a v menší míře i finančního majetku, tj. účtováním v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Budeme se zabývat chybnými postupy při evidenci dlouhodobého majetku, chybami při jeho oceňování, odpisování a tvorbě rezerv na opravy hmotného majetku. Dále také opomíjením tvorby opravných položek, chybami při jeho zachycení v účetní závěrce atd.

V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 6/2012 na str. 15 byly shrnuty reakce na legislativní změny k 1. 1. 2012 (uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví, výklad problematiky limitu kapesného u zahraničních pracovních cest a odvod pojistného na zdravotní pojištění u dohod o provedení práce v případě souběhu více těchto dohod v jednom kalendářním měsíci), bylo upozorněno na zdravotnickou reformu k 1. 4. 2012, na vyhlášení rekodifikace soukromého práva účinné od 1. 1. 2014 (nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. ) a na novelu zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, k 30. 6. 2012 (ta byla mezitím vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 30. 5. 2012 pod č. 169/2012 Sb. ). Tento příspěvek doplňuje legislativní změny roku 2012 o další přijaté změny (novela zákona o daňovém poradenství č. 168/2012 Sb. a novela zákona o investičních pobídkách č. 192/2012 Sb. ) a především se věnuje změnám chystaným pro rok 2013.

V příspěvku si rozebereme možné způsoby zdanění příjmů z autorských práv. Uvedeme si rovněž oblast uplatnění pojistného na sociální a zdravotní pojištění u příjmů z autorských honorářů a uplatnění DPH v případě, že příjemce autorského honoráře je plátcem DPH.

Fyzická osoba si pořídila jako soukromá osoba v roce 2008 osobní automobil na leasing. Uplatňovala si v roce 2010 a 2011 paušální výdaj na dopravu 48 000 Kč, nic jiného. Po ukončení leasingové smlouvy by chtěla automobil vložit do obchodního majetku. Je možné mít znalecký posudek např. z autobazaru a za tuto cenu automobil vložit do obchodního majetku a začít odepisovat a uplatňovat i jiné výdaje (80 % + paušální výdaj 48 000 Kč, mimo pohonných hmot a parkovného)? Automobil zůstane dál pod rodným číslem, to zřejmě může a není to překážka při vkladu do obchodního majetku fyzické osoby?

V tomto, v pořadí třetím příspěvku, který se týká nehmotných aktiv, se zaměříme na problematiku snížení hodnoty nehmotných aktiv (impairment) a na jejich vyřazení z rozvahy (derecognition). V otázce snížení hodnoty nehmotných aktiv odkazuje IAS 38 Nehmotná aktiva na standard IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. IAS 36 neřeší oblast nehmotných aktiv samostatně, platí pro ně stejné požadavky jako pro hmotná aktiva. Samostatné požadavky jsou v IAS 36 obsaženy pouze pro snížení hodnoty goodwillu. V tomto příspěvku se proto pokusíme aplikovat obecné požadavky IAS 36 Snížení hodnoty aktiv konkrétně na oblast nehmotných aktiv.

Generální finanční ředitelství v zájmu zajištění jednotného uplatňování zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vydalo pokyn D-6, který z hlediska použití nahrazuje pokyn MF D-300 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 11-12/2006, včetně jeho oprav, pokyn MF D-324 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 4/2009 a přejímá Sdělení MF č. 25 k pokynu č. D-300 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 8-9/2007. Pokyn D-6 byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji MF č. 7/2011 dne 30. 11. 2011. Tento pokyn lze poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2011.

Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti, přičemž v souladu s § 61 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), může mít každý společník pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost (a. s.), jejíž podíl představuje akcie, která je cenným papírem. Právě akcie jsou přitom nejčastěji obchodovaným cenným papírem, který není omezen pouze na podnikatelské subjekty, ale často představuje i soukromou investici, případně jen spekulaci fyzických osob. Podívejme se na pravidla zdanění těchto příjmů.

Důchodová reforma – penzijní připojištění Tomáš Kořínek Současný důchodový systém Důchodový systém patří mezi vlajkovou loď celého sociálního systému v České republice. Jedná se vůbec o jednu z nejdůležitějších...

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví, chováme kozy. K 1. 1. 2011 jsme evidovali jednoho plemenného kozla a 10 ovcí. Odepisujeme je jako celek. V průběhu roku 2011 se postupně narodilo 16 kůzlat, z nichž 4 jsme k 31. 10. 2011 prodali a 12 koz je k 31. 12. 2011 březích, tj. považujeme je za dospělé. 1) Jakou sazbu DPH jsme měli použít při prodeji koz? 2) Kozy se dle účetních předpisů mají ocenit vlastními náklady – patří tam tedy krmivo, veterinář? Výdaje na opravu stájí také? Pokud vlastní náklady činily za rok 50 000 Kč (výdaje za krmivo, veterináře pro všechny, tedy i prodané kozy), jak vypočítám hodnotu 12 koz, které evidujeme k 31. 12. 2011? 3) Je možné výdaje za krmivo, veterináře ad. účtovat v průběhu roku do daňově uznatelných nákladů? A pak kozy k 31. 12. 2011 aktivovat (do výnosů)? Tj. do nákladů se nám výdaje na krmivo dostanou až formou odpisů stáda? Nebo se postupuje jinak?

Cílem tohoto dílu seriálu je seznámit čtenáře se součástmi účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS a s definicemi základních stavebních prvků účetní závěrky - tedy s definicemi aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů. Těmto definicím se věnuje Koncepční rámec Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všechny standardy z něj vycházejí. Znalost definic je tedy klíčová pro porozumění jednotlivým standardům, a navíc pokud žádný jednotlivý standard podrobně neupravuje účetní zachycení a vykázání určité konkrétní položky či transakce, vychází účetní řešení často pouze z logické aplikace zmíněných definic. Čtenáři si jistě v této souvislosti uvědomí, že česká úprava účetnictví se definicím čehokoliv téměř důsledně vyhýbá. V zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), není definováno, co je aktivum, pasivum, závazek, náklad, výnos, a to přestože se s těmito pojmy běžně pracuje a stávají se obsahem účetních výkazů.

Cenné papíry jsou jedním z nástrojů přesunu peněz na finančním trhu. Cenné papíry upravují vztah mezi emitenty cenných papírů, kteří prodávají cenné papíry za účelem získání finančních prostředků, a investory, kteří cenné papíry nakupují s ohledem na budoucí zisk.

Mzdový systém v podnikatelské sféře je způsob poskytování mzdy zaměstnavatelem. Obecně závaznými právními předpisy je upraven pouze rámcově, tím je ponechána značná volnost při jeho konkrétní úpravě i při používání. Má-li mzdový systém plnit svou funkci, je důležité upravit poskytování mzdy tak, aby bylo srozumitelné a jednoznačné a nevedlo ke sporům plynoucím z možnosti různých výkladů prvků mzdového systému. Pravidla pro používání mzdového systému u zaměstnavatele lze zpracovat do vnitřního mzdového předpisu.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v § 2 odst. 1 ve znění zákona č. 365/2011 Sb. vymezuje s účinností od 1. 1. 2012 nově pojem závislá práce.

Cílem tohoto seriálu článků je seznámit čtenáře s požadavky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards - dále IFRS). Vzhledem k rozsahu problematiky, které se IFRS věnují, je třeba zvolit standardy, jejichž obsah je pro sestavení účetní závěrky v zemědělských podnicích nejvíce relevantní. Jednotlivé části připravovaného seriálu se budou postupně zabývat dlouhodobými hmotnými a nehmotnými aktivy, zásobami, specifická pozornost bude věnována účetnímu zobrazení biologických aktiv (živých zvířat a rostlin v zemědělské výrobě). Dále se bude výklad věnovat základním typům finančních nástrojů, vlastnímu kapitálu, rezervám, problematice zachycení daní v účetnictví. V závěru seriálu budou shrnuty obecné požadavky na obsah účetní závěrky dle IFRS - tedy na sestavení rozvahy, výkaz peněžních toků, výkaz o úplném výsledku hospodaření (výkaz nahrazující výsledovku) a komentář k účetním výkazům.

Náhodnému pozorovateli a posluchači masmédií by se mohlo zdát, že za tristní stav českých veřejných financí jsou zodpovědní zejména starobní důchodci. Tedy ti, kteří po dlouhá desetiletí profesního života poslušně odváděli na důchodové pojištění téměř třetinu ze svých superhrubých mezd. Tvrdí to především „jejich“ ministr, který možná pozapomněl, že již není prezidentem Hospodářské komory ČR, ale má sloužit a hájit státní sociální péči. Podívejme se na stávající daňová a pojistná specifika - výhodná i nevýhodná - těchto odhalených „viníků“.

Po podání daňového přiznání přichází doba, kdy poplatníci nacházejí chyby a potřebují některé údaje v daňovém přiznání pozměnit. Jak mají v těchto případech postupovat, je předmětem následujícího článku. Dalším problémem, kterému se budeme věnovat, je pozdní podání daňového tvrzení a sankce, které z tohoto vyplývají.

Přezkum rozhodnutí o určení penále Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. prosince 2011, čj. 2 Afs 13/2011-73, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 37b odst. 1 a...

Nárok na odpočet Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 29. března 2012, ve věci C-414/10 Veleclair SA, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -§ 72...

Nejvyšší správní soud vydal na počátku tohoto roku rozsudek, ve kterém se zabývá daňovým režimem zaměstnaneckých opčních plánů.1 Právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v tomto rozsudku potvrdil dlouhodobou praxi daňových subjektů i správců daně, a do značné míry tak odstranil dosavadní nejistotu, zda je tato praxe v souladu se zákonem. Je nesporné, že předmětný rozsudek potěšil celou řadu daňových poplatníků a daňových poradců. V tomto článku se hlouběji zamýšlím nad jednotlivými argumenty použitými Nejvyšším správním soudem, a zejména pak „nad tím, zda a do jaké míry lze právní názor vyslovený v předmětném rozsudku zobecnit a vztáhnout na jakékoli zaměstnanecké opční plány.“