Články

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí daně z přidané hodnoty, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí a nařízení vlády pro rok 2026 přinášejí zásadní změny v oblasti zdanění fyzických osob, a to prostřednictvím navýšení minimální a průměrné mzdy. Sdělením MPSV č. 356/2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/měsíc, což ovlivňuje limity pro osvobození důchodů od daně i podmínky pro uplatnění daňových bonusů, a z údajů obsažených v nařízení vlády č. 365/2025 Sb. vyplývá pro rok 2026 výše průměrné mzdy 48 967 Kč/měsíc, která mění hranice pro uplatnění dvou sazeb daně z příjmů, osvobození benefitů a stanovení paušální zálohy pro osoby samostatně výdělečně činné. Ukážeme si, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů fyzických osob z výše uvedených důvodů dochází v roce 2026.

V článku si vysvětlíme, z jakého důvodu je pro občana-pojištěnce důležitý jeho trvalý pobyt na území České republiky. Každý pojištěnec musí být zařazen do jedné z kategorií zdravotního pojištění, kterými jsou zaměstnanec, OSVČ nebo „státní pojištěnec“, aby byl jeho pojistný vztah v pořádku. Trvalý pobyt na území České republiky hraje klíčovou roli v řešení zdravotního pojištění občanů. Zaměstnanci s pracovní smlouvou nemusí odvádět pojistné během celoměsíční pracovní neschopnosti, zatímco osoby pracující na základě dohod musí být na takový kalendářní měsíc jako zaměstnanci odhlášeny. OSVČ nemusí platit zálohy například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebo když jsou po celý měsíc neschopní práce. „Státní pojištěnci“ jsou osvobozeni od placení pojistného, pokud nevykonávají výdělečnou činnost. Důležitým faktorem pro pojištěnce je také možnost vynětí z českého systému například při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

Od 1. 1. 2026 se zvýšil vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce na 16 206 Kč, což je zároveň částka, kterou mohou vybraní zaměstnavatelé odečítat od dosaženého příjmu zaměstnanců. Tímto krokem se zvyšuje finanční úspora pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří jsou poživatelé invalidního důchodu. Tento specifický odpočet je dostupný pouze pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Zvláštní postup se týká stanovení vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec pobírá invalidní důchod pouze část měsíce. Formou příkladů si ukážeme správný postup zaměstnavatele při řešení různých situací.

Vyplatila by se vám letos paušální daň? Podívejte se na nové sazby a limity příjmů pro jednotlivá pásma. Zatímco 2. a 3. pásmo zůstává stejné, 1. pásmo reaguje na růst pojistného. Přečtěte si, jak probíhá vstup do paušálního režimu a na co si dát pozor.

V tomto článku bych chtěl přiblížit možnosti, které územním samosprávným celkům poskytuje skupinová registrace k DPH. Zejména v případech zapojení obchodních společností typu „Technické služby“ se může vytvoření skupiny jevit jako efektivní nástroj pro snížení daňové zátěže. Na druhou stranu je ale skupinová registrace spojena s vysokou administrativní zátěží. Právě z tohoto důvodu v České republice nejsou skupinové registrace v podmínkách územních samosprávných celků příliš rozšířené.

V následujícím textu bychom shrnuli změny a nové informace, které byly zveřejněny před koncem roku 2025 a dotýkají se neziskového sektoru v roce 2026. Nejdříve budeme informovat o změnách přijatých ve Sbírce zákonů a následně upozorníme na důležité informace i z jiných zdrojů.

V oblasti práva na přístup k informacím existují situace, kdy obce mohou poskytování informací omezit, avšak nikoli zcela odmítnout. Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v aplikace Dauč (viz QR kód na konci článku) a zaměřuje se na specifické případy v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., které umožňují omezení v přístupu k informacím. Zvláštní pozornost je věnována definování vnitřních pokynů a podmínkám, za nichž informace nelze poskytnout v plném rozsahu. Dále se článek věnuje kontroverznímu tématu zneužití práva na informace, ukazuje na komplikace, které se mohou objevit v praxi, a zdůrazňuje, jak důležité je rovnoměrné nastavení práva vůči povinným subjektům i žadatelům.

Nájemní vztahy jsou jedny z nejčastějších právních vztahů v obci – obec jako každá jiná právnická osoba v rámci nakládání se svým majetkem může majetek prodat, darovat, půjčit či s ním jinak disponovat. Častým způsobem dispozice obce s majetkem je právě nájem. Cílem příspěvku je poskytnout úplný a přehledný pohled na nájem, pokud je jednou ze smluvních stran obec. Zaměříme se na právní regulace, které obce dodržují při uzavírání nájemních smluv, a na to, jak mohou tyto smlouvy prospět jak obecní pokladně, tak i místní komunitě. Prozkoumáme specifické právní mechanismy, které se uplatní, když je obec jednou ze smluvních stran, a vysvětlíme výhody i úskalí, které tento proces obnáší.

Podle § 2 odst. 2 zákona zákona o obcích obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Mezi aktivity obecních úřadů patří již tradičně i do jisté míry společenská záležitost, kterou je blahopřání občanům k životním jubileím, ať již se jedná o významnější „kulaté“ narozeniny nebo třeba výročí svatby. V souvislosti s rozšiřováním povědomí o právní úpravě ochrany osobních údajů postupně tato aktivita ustupovala již za účinnosti starého zákona o ochraně osobních údajů. V posledních letech ale zase nabyla na oblibě. Tato činnost je často považována za podstatnou pro udržování dobrých vztahů v rámci komunity. Došlo proto i k úpravě zákona o obcích, který obsahuje výslovné zmocnění oceňovat významné životní události svých občanů.

Obecní úřad je jedním z orgánů obce, který je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti obce. Jeho velikost, struktura a počet zaměstnanců do něj zařazených se odvíjí od rozsahu činností a agend, které úřad v samostatné a přenesené působnosti vykonává a zajišťuje. Tento článek přináší detailní vhled do mechanismů, které utvářejí obecní úřady napříč ČR, včetně právních a praktických aspektů, jakými jsou personální pravomoci a organizační změny.

Jedním z nejvýraznějších příkladů napětí mezi veřejným zájmem, tržními mechanismy a politickými prioritami státu jsou daňové pobídky, výjimky a úlevy. Pohybují se na tenké hraně mezi legitimním nástrojem hospodářské politiky a potenciálním zdrojem deformace hospodářské soutěže. Daňová pobídka je zvláštní právní konstrukt: formálně zůstává součástí obecného daňového systému, avšak materiálně představuje selektivní zásah do rovnosti daňového zatížení. Stát zde nevystupuje pouze jako neutrální výběrčí daní, nýbrž jako aktivní aktér, který prostřednictvím fiskálních nástrojů „jemně postrkuje“ ekonomické subjekty žádoucím směrem. Otázkou ovšem zůstává, zda tento postrkovací mechanismus vždy míří správným směrem – a zda při tom některé podnikatele nevytlačí ze hry dříve, než vůbec dostanou šanci nastoupit na hřiště.

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění, která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Článek se podrobně věnuje problematice opravy základu DPH u neuhrazených pohledávek. Vysvětluje, za jakých podmínek může věřitel provést opravu daně, přičemž klíčovou novinkou je možnost zahrnout od roku 2025 do tohoto režimu i malé nedobytné pohledávky. Text zároveň upozorňuje na překážky opravy, jako je kapitálové propojení osob nebo status nespolehlivého plátce. Pozornost je věnována také povinnostem dlužníka, zejména nutnosti upravit odpočet daně u závazků po splatnosti. Praktické příklady a doporučení poskytují čtenářům jasný návod, jak správně postupovat při řízení neuhrazených pohledávek a minimalizovat jejich dopad na cash-flow.

Potřebujete se zorientovat v § 31 až 35a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty? Tento přehled pokrývá zvláštní daňové doklady (splátkový a platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití) a specifika daňových dokladů při dovozu a vývozu zboží. Zjistěte, jak zajistit věrohodnost, neporušenost a čitelnost dokladů podle § 34 a jak správně a dlouho uchovávat daňové doklady v elektronické i listinné podobě dle § 35 a 35a. Tyto informace jsou nezbytné pro každého plátce DPH.

Od roku 2026 vstupují v platnost další změny týkající se odvodů z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Přečtěte si, jaké limity nově platí pro zaměstnance a zaměstnavatele a jaký to bude mít vliv na výpočet čisté mzdy. Přinášíme ucelený přehled nejdůležitějších bodů. Zjistěte vše, co potřebujete vědět o zdanění DPP a DPČ v roce 2026.

Daňová top desítka Sbírky zákonů 2025 přináší zásadní změny v oblasti daní z příjmů, energetiky, bydlení, správy daní a účetnictví. Novela zákona o dětských skupinách upravuje daňové režimy zaměstnaneckých akcií, zatímco zákon o energetice ruší speciální odpisy fotovoltaických elektráren. Důležitou změnou je také možnost odpočtu úroků z úvěrů bytových družstev od základu daně z příjmů. V oblasti správy daní se mění podmínky pro silniční daň a zavádí nové procesní úpravy. Novela zákona o účetnictví zmírňuje administrativní zátěž pro firmy zvýšením limitů velikostních kategorií účetních jednotek. Sdělení Ministerstva práce stanovuje novou minimální mzdu a mění limity pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Vyhláška mění sazby cestovních náhrad a stravného, což ovlivní mzdové účetní při vyúčtování pracovních cest. Tato legislativní smršť přináší řadu parametrických úprav a změn, které je nutné pečlivě sledovat a aplikovat v praxi.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

V tomto článku se autor zaměřuje na téma poskytování příspěvků poskytovatelům podpůrných opatření. Systém příspěvků umožňuje faktickou realizaci podpůrných opatření v praxi a současně rozkládá ekonomická rizika spojená s pronajímáním bytů zranitelným osobám. Zákon rozlišuje dva základní okruhy příspěvků, a to příspěvek na správu a příspěvky na poskytování jednotlivých podpůrných opatření.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.