Články - strana 306

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto se na ně zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své kontrolní činnosti prioritně zaměřují. V následujícím textu jsou charakterizovány nejdůležitější povinnosti a podmínky, platné pro zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2012. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Pokud zaměstnavatelé potřebují zajistit provedení příležitostných, jednorázových či z hlediska časového horizontu krátkodobých pracovních činností, využívají pro tento účel často pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ") nebo dohody o provedení práce (dále jen „DPP"). V dalším textu se soustředím na analýzu nových podmínek u těchto dohod v přímé vazbě na účast zaměstnance na zdravotním pojištění včetně charakteristiky souběžných příjmů.

Probíhající reformu účetnictví ČR veřejných financí provází permanentní změna právního rámce. Tuto skutečnost je třeba vzít na vědomí a na způsob „posouvání" daného rámce přiměřeně reagovat, byť by to bylo sebevíc náročné. Jak jsme opakovaně ujišťováni, nově stanovované potřeby vyplývají především z vnějších potřeb vyplývajících z našeho Evropského společenství, ale i z vnitřních potřeb státu a územních samosprávných celků. Tento článek nemá za účel vyhodnotit dosavadní plnění cílů reformy. V případě potřeby odkazujeme čtenáře na již dříve zveřejněné články v našem časopise, které se danými problémy reformy podrobně zabývají, zejména články ing. Ivy Schneiderové, ing. Zdeňka Nejezchleba a dalších např. ing. Jaromíry Steidlové zveřejněný v našem časopise v č. 12/2011 na téma „Vypovídací schopnost některých informací v účetní závěrce organizačních složek státu" a řadu dalších.

V souvislosti s novelou zákona č.125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev, zákonem č.355/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012, byla mezi souvisejícími zákony zahrnuta i změna zákona o účetnictví. Kromě úprav souvisejících se změnami při přeměnách společností se další změny týkají účetního období včetně možnosti uplatnit u účetních jednotek hospodářský rok. Zároveň byla provedena novela prováděcího právního předpisu, kterým je pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, vyhláška č.500/2002 Sb. a novelizovány České účetní standardy pro podnikatele. Novela vyhlášky a změny v Českých účetních standardech kromě ustanovení týkajících se přeměn obsahují i ostatní změny, které souvisejí se změnami v dalších právních předpisech, legislativně-technické a formulační změny a dále úpravy reagující na podněty odborné veřejnosti a účetních jednotek.

V následujícím článku si rozebereme zásady uplatnění paušálních výdajů na dopravu u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob a ukážeme si, jak se paušální výdaj na dopravu uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2011.

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopise Účetnictví v praxi č. 1/2012 na s. 5. V příspěvku se opět budeme věnovat účetnímu a daňovému řešení nedobytných pohledávek, zejména se zaměříme na pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení a odpis pohledávky.

Společnost s r. o. pořídila na začátku roku 2011 kancelářský nábytek (neuplatnila si odpočet DPH, protože tento majetek použila pro osvobozenou činnost bez nároku na odpočet). Nyní chce tento majetek vyřadit, protože mi tvrdí, že jej totálně zničila. A to i přesto, že se jednalo o kusové položky pod 40 000 Kč (celková hodnota všech položek je 100 000 Kč) a při pořízení majetku nebylo účtováno na účet 022, ale ihned do nákladů na účet 501. Nejsem si jistá, zda mohu tento majetek vyřadit z operativní evidence. Vím, že jej účetně mám již v nákladech, ale obávám se, že správce daně to vyhodnotí úplně jinak. Bohužel nevím, o jaký paragraf se mám opřít, abych tento návrh klientovi (s. r. o.) vyvrátila.

Následující příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, ale i důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Především v oblastech pracovního práva, nemocenského pojištění a zaměstnanosti je v roce 2012 rozsah těchto změn velmi obsáhlý. Nepůjde proto v tomto příspěvku o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

S účinností od 1. 1. 2012 se zvyšuje snížená sazba daně z 10 % na 14 %. Základní sazba daně zůstává od 1. 1. 2012 beze změny, tj. ve výši 20 %. Zvýšení snížené sazby daně provedené s účinností od 1. 1. 2012 se dotkne vyúčtování zálohových plateb, zejména vyúčtování dodávek vody, tepla, chladu a poskytnutí služeb spojených s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a také vyúčtování zálohových plateb na stavební a montážní práce podléhající snížené sazbě daně přijatých v roce 2011, pokud k uskutečnění zdanitelného plnění dojde v období od 1. 1. 2012. Cílem tohoto příspěvku je popsat z pohledu DPH i účetního základní situace, do kterých se plátci daně – účetní jednotky mohou v roce 2012 v souvislosti s vyúčtováním zálohových plateb (úplat přijatých před uskutečněním zdanitelného plnění) v návaznosti na změny v oblasti sazeb DPH dostat.

V nadcházejících řádcích bychom stručně pojednali nejprve na téma novelizace obchodního zákoníku a posléze (v příštím čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 3/2012) i zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, to vše k datu 1. ledna 2012, vždy se zaměřením na účetně-ekonomické aspekty. Výchozím předpokladem pro další výklad je alespoň rámcová orientace jak v obchodním právu, tak také v systému přeměn obchodních společností a družstev.

Potřetí a naposledy se podíváme na každoroční „účetní maturitu“ v podobě účetní závěrky/uzávěrky, bez níž se žádné účetní období úplně každé účetní jednotky neobejde. Celý proces jsme si rozčlenili do nejčastějších deseti kroků, z nichž jsme již šest zdárně prošli. Takže již máme doúčtovány všechny účetní případy týkající se právě uzavíraného období – v našem případě kalendářního roku 2011 – zvládli jsme inventarizaci i časové rozlišení. V návaznosti na inventarizační zjištění jsme případně vytvořili rezervy a opravné položky, a zejména u akcií a cizoměnových položek jsme zaúčtovali změnu reálné, resp. aktuální korunové hodnoty.

Obchodní zákoník ukládá podnikatelům povinnost uvádět své IČ na fakturách a dalších dokumentech. Žádný zákon však neukládá povinnost uvádět IČ odběratele na fakturách. Zákon o DPH vyžaduje uvedení DIČ, nikoliv však IČ. Zákon o účetnictví vyžaduje uvedení účastníků účetního případu, nespecifikuje však, zda-li je nutné uvedení IČ. Je nutné uvádět IČ odběratele na fakturách?

Rozsáhlá novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, která nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2012, uveřejněná pod č. 365/2011 Sb. , přináší i významné změny do úpravy pro poskytování náhrad cestovních výdajů zaměstnancům, zejména při jejich tuzemských a zahraničních pracovních cestách.

Dnem 1. ledna 2012 nabylo účinnosti několik zákonů, které se významně dotýkají nemocenského pojištění i pojistného na sociální zabezpečení; jedná se o zákon č. 364/2011 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákon č. 365/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 470/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dále se podává podrobnější informace o jednotlivých změnách, které přinesly uvedené zákony.

Při činnosti podnikatele může dojít k situaci, že se fyzická osoba rozhodne z různých důvodů k tomu, že ukončí výkon podnikatelské činnosti, popř. fyzická osoba na nějakou dobu přeruší své podnikání. V příspěvku si ukážeme řešení z pohledu daně z příjmů, pokud dojde k výše uvedeným situacím a to v případě, že fyzická osoba vede účetnictví, vede daňovou evidenci anebo uplatňuje paušální výdaje.

Dne 30. listopadu 2011 byl publikován zákon č. 355/2011 Sb. , kterým se s účinností od 1. ledna 2012 mění zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“ a „zákon o přeměnách“). Novela představuje nejrozsáhlejší revizi zákona o přeměnách od nabytí jeho účinnosti. Součástí této novely jsou i změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“).1 Některé z přijatých změn budou mít významný dopad na společnosti zúčastněné na přeměně. Tento článek představuje vybrané nejpodstatnější změny z právního, ale i účetně-daňového pohledu.

V reakci na legislativní změny v oblasti vymáhání finančních pohledávek v Evropské unii1 doznala změn i příslušná tuzemská legislativní úprava a s účinností od 1. ledna letošního roku nabyl účinnosti zcela nový zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek2, který plně nahrazuje dosavadní zákon č. 191/2004 Sb. , o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, v platném znění.

Na konci loňského roku byl ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2011 Sb. publikován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon“). Tento zákon byl nejprve v polovině listopadu vrácen prezidentem Poslanecké sněmovně, která však jeho veto přehlasovala a zákon se tak stal účinným již od 1. 1. 2012.

Platby v hotovosti podléhají od určité výše sankcím. Podmínky, kdy je možné tyto sankce uplatnit, upravuje zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“, příp. „ZOPH“).

Ručení, starším názvem rukojemství, je jedním ze způsobů zajištění závazku, který spočívá v tom, že ručitel, osoba vždy odlišná od dlužníka, na sebe vezme povinnost uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník. Jde o dohodu mezi věřitelem a ručitelem, kterou vznikne nový závazek a ručitel se dostane do pozice velmi podobné dlužníkovi. Ručení se nejčastěji používá u úvěrů a půjček, u kterých věřitel jejich zajištění obvykle vyžaduje, protože dlužník není schopen ihned sám plnit.