Dokumenty - strana 114

Povinná registrace k dani z přidané hodnoty Ing. Vladimíra Kraftová Podnikatel, neplátce DPH, zprostředkuje škole z Česka ubytování v hotelu v Rakousku (plátce DPH v Rakousku). Český podnikatel za...

Pravidelné pracoviště JUDr. Marie Salačová Protože většinu času jezdí naši zaměstnanci po stavbách, mají v pracovní smlouvě uvedeno místem pravidelného pracoviště bydliště, proto si jízdy píší z bydliště na...

Rozhodnutí soudu o nepotvrzení některých věřitelů do věřitelského výboru OP Prostějov vyvolalo rozsáhlé debaty o podmínkách, za kterých banky budou ochotny poskytovat úvěry. Rozhodnutí soudu, a to zejména toho prvoinstančního, však nastiňuje i další rovinu potenciálních dopadů - daňových.

Koncem roku 2008 jsme mohli zaznamenat nález Ústavního soudu, který zakázal finančním orgánům provádět namátkové kontroly. Tento názor překvapil státní správu do té míry, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil „Ústavní soud snad zešílel“ a státní správa odmítla takovýto přístup aplikovat obecně, doufajíc, že se postupně podaří dosáhnout opačných rozsudků. V dnešním přehledu judikatury se budeme věnovat právě této oblasti. Vzhledem k tomu, že nový Daňový řád (DŘ) se v této oblasti příliš neliší od zrušeného zákona o správě daní a poplatků (ZSDP), bude dále uvedená judikatura pravděpodobně akceptovatelná i z hlediska DŘ.

Nejen v souvislosti se skutečností, že Mezinárodní obchodní komora s účinností od 1. 1. 2010 vydala nová výkladová pravidla INCOTERMS® 2010, bych se v dnešním pojednání chtěl zaměřit na problematiku dovozu zboží ze třetích zemí v případech, kdy je dovážené zboží dodáváno tuzemskému odběrateli za využití dodací doložky DDP s místem dodání sjednaném na území tuzemska.

Rumunsko, rumunsky Romänia, je stát ležící v jihovýchodní části Evropy. Z geografického hlediska se daňový systém v Rumunsku vztahuje na území Rumunska. Rumunsko nemá vlastní zámořské destinace či jiná území, kde by se rumunský daňový systém uplatnil. Od roku 2007 je Rumunsko členem Evropské unie a od roku 2004 je členem Severoatlantické aliance.

Sleva na dani na vyživované dítě v roce ukončení studia JUDr. Marcela Smutná Osoba samostatně výdělečně činná, neplátce, vede daňovou evidenci. Jaká bude sleva na dani na vyživované dítě,...

Financování oprav obecní kaple Ing. Jiří Vychopeň Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH vedoucí účetnictví, chce zrekonstruovat kapli obecnímu úřadu, která je ve vlastnictví uvedené obce. Jakým způsobem...

Bezúročné půjčky Ing. Bc. Marcel Pitterling Společník a současně jednatel půjčil své společnosti s r. o. v průběhu roku dvě bezúročné půjčky. 1) Smlouvy o bezúročných půjčkách nemají písemnou...

Sleva na studenta JUDr. Marcela Smutná Zaměstnanec, kterému je 23 let, začal v roce 2009 studovat v kombinovaném studiu vysokou školu. Dne 15. 9. 2010 na vlastní žádost zanechal...

Odměna jednatele za období zpětně Ing. Martin Děrgel Jednateli spol. s r. o. byla přiznána valnou hromadou v roce 2010 odměna jednatele zpětně za období 2008-2009. Lze považovat celou...

Cílem tohoto článku je popsat situaci finančního leasingu z hlediska daně z příjmů v roce 2011, s jakými režimy finančního leasingu je možné se v roce 2011 setkat a jaké jsou nejvýznamnější novinky týkající se finančního leasingu.

V příspěvku se budeme zabývat uplatněním daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických a právnických osob za rok 2010. Zaměříme se rovněž na uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, na uplatnění daňové ztráty v případě úmrtí poplatníka, v případě spolupráce osob a v případě přeměn společností. Pozornost budeme věnovat i možnému uplatnění daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání podle znění zákona o daních z příjmů a podle ustanovení ZSDP a daňového řádu.

Základní částí každého přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou zdanitelné příjmy podle jednotlivých druhů (§ 6-10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů) a daňově uznatelné výdaje s nimi související. Přičemž u výdajů má poplatník možnost si sám způsob jejich uplatnění zvolit. V úvahu přicházejí buď výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů (§ 24 zákona o daních z příjmů), nebo výdaje v procentuální výši v rozmezí 30 až 80 %, v závislosti na tom, z jaké činnosti jsou příjmy dosahovány (§ 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Od zjištěného základu daně (§ 5 zákona o daních z příjmů) a vypočtené daně (§ 16 zákona o daních z příjmů) lze ještě dále odečítat následující úlevy.

Jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), mají nerezidenti fyzické osoby daňovou povinnost, jež se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky, které uvádí ustanovení § 22 ZDP. V daném případě jde o tzv. omezenou daňovou povinnost na území České republiky. Účelem tohoto příspěvku je uvedení druhů příjmů či situací, kdy zahraničnímu poplatníkovi nerezidentovi a fyzické osobě zároveň vzniká povinnost (či možnost) podat v České republice přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Ze zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, který s účinností od 1. 1. 2011 nahradil dřívější zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá jako hlavní povinnost daňových subjektů při správě daní povinnost přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit příslušnou daň.

Místo plnění pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), určuje prakticky místo zdanění. Správné určení místa plnění je důležité zejména v případě intrakomunitárních dodávek zboží, při dovozu zboží a také při poskytování přeshraničních služeb, kdy z něj vlastně vyplývá určení státu, v němž má být vypořádána DPH.

Zavedení v databázi EUROCANET jako nezákonný zásah JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 9...

Příloha k závěrce Ing. Zdeněk Morávek Pod jaké číslo položky v příloze č. 5 dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. zařadit pozemky: a) ornou půdu, b) rybníky bez intenzivního chovu...

Česká republika již v roce 1993 přijala za účelem podpory uspokojení bytových potřeb právní úpravu stavebního spoření, která poměrně významně zatěžuje státní rozpočet. Stát podporuje stavební spoření jednak přímo ve formě státní podpory poskytované podle zákona o stavebním spoření v závislosti na výši příspěvku účastníka stavebního spoření, jednak nepřímo daňovými úlevami stanovenými pro tento produkt zákonem o daních z příjmů. V souvislosti se stabilizací státního rozpočtu od roku 2011 byl v režimu legislativní nouze schválen zákon č. 348/2010 Sb. , kterým se mění zákon o stavebním spoření a zákon o daních z příjmů a který s účinností od 1. 1. 2011 přímou i nepřímou státní podporu stavebního spoření výrazně omezuje.